Dovedli mě do nějaké kanceláře a posadili do židle. Zavrtěla jsem se a upřela pohled na černé kolečkové křeslo za stolem. Na chvíli nastalo ticho. Potom se křeslo otočilo a v něm seděl nějaký starší chlapík s prošedivělými vlasy po stranách. Ruce měl sepnuté v klíně a točil si palci. „Takže, ty jsi Nina?" vypadlo z něj.
„Jo." Nehodlala jsem tomu divnému týpkovi říct víc, než bylo nutné.
„A víš, proč jsi tady?"
„Ne." Vypadla ze mě znovu jen jednoslabičná odpověď.
„Dobře." Zabručel si spíš pro sebe a podíval se na dva chlápky, co mě sem přivedli.
„Odveďte ji do pokoje." Poručil jim a pak se znovu otčil.
„Ale-" chtěla jsem protestovat, ale než jsem něco stačila říct, muži mě čapli za lokty a vlekly ven z kanceláře.
„Mlč." Přikázal mi ten strašlivější a já radši už byla zticha.
Dovedli mě do nějakého pokoje, poté se otočili a odcházeli. „Hej! A co tady mám dělat? A kde to jsem? Vysvětlí mi to někdo?!" rozkřikla jsem se za nimi.
Obrátil se ten mladší a usmál se. „Dělej si tu co chceš, ale prosím, nesnaž se o nic." A zmizel za dveřmi, které zamkl.
„No super." Prohodila jsem do ticha pokoje jen tak pro sebe a dřepla si na postel, která byla celkem velká - pro jednoho.
A jako co mám dělat teď ? Pohledem jsem přejela celý pokoj a šimla si bílých dveří za mnou. Schovávala se za nimi malá, ale celkem útulná koupelnička s čistými ručníky. Zavřela jsem ty dveře, když jsem koupelnu zavírala a postřehla poličku s knihami, která se schovávala za nimi.
Po patnácti minutách jsem celý pokoj prošmejdila třikrát a třikrát si přečetla názvy všech knih. Žádná mě bohužel nezaujala a tak jsem si lehla a koukala do stropu.
**************
„Mám jí hlídat?!" vyprskl podrážděně a vyskočil ze židle. Dimitrij – ta svalnatá vysoká gorila – ihned přiskočil a zatlačil ho zpět do židle. „Uklidni se." Pronesl klidně Carter a nijak zvlášť se nevzrušoval. „Budeš dělat to, co ti já řeknu, ty mě musíš poslouchat. Hodně mi dlužíš, nezapomeň."
Odfrkl si a shodil Dimitrijovu tlapu ze svého ramena. „Co přesně mám dělat?"
„Budeš jí hlídat, pozorovat, sledovat...Kdyby se ti zdálo něco na jejím chování podezřelého, ihned mi to oznámíš. A jinak ke mně přijdeš každé pondělí a podáš hlášení, rozumíš?"
Jen kývl. „Můžu jít?"
„Běž."
***********
ČTEŠ
Tma
FantasySedmnáctilétá Nina žila úplně normálně. Až do teď. Její rodiče zemřeli při ošklivé autonehodě, která ovšem nehodou nebyla. Bohužel jí nestihli říct jednu velice důležitou věc. A Nina je nyní v nebezpečí. Všichni ji chtějí, ale proč? Co je na ní tak...
