~Proč mě nemiluješ?~ (HP,FF) 🔇 II.

~kapitola.6- Nový kamarád?~

Čauky Mňauky!

No, moc se Vám omlouvám, že jsem nepsala nic, ale měla jsem učení až nad hlavu, znáte to!

Takže snad Vám to nijak extrémně nevadí. No a jdeme na to! Snad se Vám bude líbit! <3

Přeju příjemné čtení čertům, andulkám a tabletkám a všem ostatním, kteří to čtou. Jasný?

Au revoir!

Z pohledu Lily...

"A mám hotovo." řekla jsem si tak sama pro sebe a rozvalila se na postel. Celou dobu jsem přemýšlela, co tam asi dělají, napadly mě různé věci, které snad ani nechci rozebírat. (:DDD)

To je hrozný, mám dost starostí a ještě k tomu mě Křiklan pozval na jeho "příšerně nudný" večírek. Už ani holky tam semnou nechtějí chodit. No co už.

Hmm. Asi zajdu do knihovny, už jsem tam dlouho nebyla. Odložila jsem knížku na psací stůl a odešla z pokoje. Šla jsem dlouhou chodbou až jsem konečně došla do knihovny.

"Dobrý den." pozdravila jsem tišším hlasem. Chvíli jsem se rozhlížela a potom jsem se rozhodla, že si půjčím nějakou romantickou knihu, což bylo u mě vážně neobvyklé. Prošla jsem celou knihovnu až jsem stála u knihovničky s názvem Romány . Rozhlížela jsem se a nevěděla jsem, kterou si mám vybrat. Bylo jich tu spousta.

"Jé, Ahoj Lily." pozdravil mě kdosi za mými zády. Ladně jsem se otočila a vykulila oči. "Ahoj Amélie, co tady děláš? Nevěděla jsem, že znáš slovo knihovna." zasmála jsem se a Amélie se přidala.

"No a jak žiješ? Co Petty?" vyzvídala Meli. Je to moje dobrá kamarádka. Známe se už nějakou dobu. Bydlí hned vedle mě. Jako malé jsme si rády hráli v lese nebo na loukách a polích. Pořád jsme někde lítaly. Je vysoké postavy. Vlasy se ji podobají hřívě, no a ještě k tomu kudrnaté hřívě. Má blonďaté vlasy a tmavě modré oči. Je hodně opalená, oproti mě nebo Bety. Je tichá dívka, která se zaměřuje na různé byliny. Miluje přírodu a jednou by chtěla učit tady v Bradavicích, stejně jako já.

"No, Petunie se má dobře... no.. pořád stejně." usmála jsem se a ještě nějakou dobu jsme si povídaly, když v tom to knihovny vletěly moje dvě nejlepší kamarádky.

"Lily, Lilyyy!" křičela jedna přes druhou a uháněly si to k nám.

Obě se prudce zastavily na proti mě a Amélii vycenily zuby a pozdravily. "Jé, Ahoooj! Ty musíš bejt Lilyiná kamarádka Amélie, o které nám pořád vypráví!"

"Čauky Holky, jo to jsem já, Amélie..." usmála se Meli a objaly se. Takhle se vlastně zdravíme.

"Takže, Meli, tohle je Lisbet, říkáme jí Betty a tohle je zase Britney té zas říkáme Brit, a holky tohle je Amélie Charlotte Dinnová." dokončila jsem svůj krátký proslov.

"Týjo, ty máš, ale dlouhý jméno!"

"No to jo, a pěkně hustý!" vykřikovaly holky a Mel jen udiveně hleděla.

"Vážně, měla jsi pravdu, že jsou hodně ukecané." pošeptala mi do ouška, společně jsme se zasmály a vyrazily z knihovny ven.

"Tak co? Kam půjdem?" zeptala se nás Mel.

"Nevím, tak něco vymysly." mrkla jsem na Mel. Chvíli mlčela a potom z ní vylezlo něco vážně hustého.

"Co kdyby jsem vás seznámila s mým bratrem...?" řekla a mrkla na nás.

"Jasně! Denis je tady taky?" udiveně jsem hleděla.

"No... jo." usmála se na mě a už nás táhla do společenky.

"Denisi, kde zase vězíš, vedu ti kamarádky!" volala Mel na svého bratra, ale Denis nikde.

"Baf!" ozvalo se za náma. Začaly jsme křičet.

"Ty debile, to nám příště nedělej!" křičela Amélie na svého bratra a začala ho nahánět po celé místnosti.

"Ty hajzlíku malej!"

"Ty zmoklá slepice!"

"Ty jeden, malej, hnusnej tchoři!!"

"Ty smrade!"

"Ty demente, máš místo mozku v mozku nachcáno!"

"Ty krávo nechceš se jít třeba vycpat?!"

"Až po tobě ty blbče!"

"Dámy mají přednost ty opice!"

Chvíli si tak nadávali, zatímco my jsme se skvěle bavily, tím že jsme je pozorovaly.

"A DOST!" zakřičela Britney. Denis ležel na zemi na zádech a na jeho břichu seděla Amélie, která ho zatím liskala do tváře a dávala mu pěkně drsné pohlavky.

Vstala jsem a Amélii odtáhla od Denise a Britney přišla k Denimu a podala mu ruku.

"Pojď!" pobídla ho, Denis ruku příjmul a usmál se.

Já jsem se mohla zlostí propadnout. Denis se mi moc líbil. Byl vysoký a hodně opálený, stejně jako jeho sestra Amélie. Měl černé oči a byl stejně střapatej jako James Potter, ale měl kůrově hnědé vlasy. Byl prostě dokonalý typ může, přesně pro MĚ!

"Díky... ehmm-"

"Britney." dodala Brit.

"Britney." zopakoval po ní Denis a všichni jsme se posadili ke krbu na pohovku a do křesel. "No.. a v jaký si koleji, Denisi?" vyzvídala Britney.

"Já jsem ve Zmijozelu." ušklíbl se smutně a sklopil hlavu do dlaní.

"Z toho si nic nedělěj!" mrkla jsem na Deniho a usmála jsem se. Ten mi úsměv hned oplatil a tak jsme si povídali ještě dlouhou dobu.

------------------------------------------------------------------

Čauky Mňauky!

Snad se vám kapitolka líbila, je trošku kratší, ale snad Vám to nevadí! No každopádně se posnažím vydat další kapitolu ještě dnes, aby jsem Vám vynahradila to, že jsem už dlouho nepsala.

Chtěla bych upozornit na mojí první část, protože se mi zdá, že to má malý úspěch, takže bych Vám chtěla strašně moooooooc poděkovat za 2,310K!!! <333 Jste úplně neuvěřitelně úžasno-božští!! <33 :33 Pardon za drobné chybky! :( <33

Tak zase u další kapitola Au revoir!

@Vaše Kokoska006