2.kapitola

111 5 0
                                    

Je čtvrtek a já musím do ty mučírny. Jak že se to vlastně doopravdy jmenuje? Jo škola. Vstala jsem s mojí vyhřáty postýlky a šla ke skříni pro oblečení. Vzala jsem první věci co jsem viděla šedé tričko s černým srdcem,černé kalhoty a šátek. Vyrazila jsem směr koupelna. Jen jsem se koukla do zrcadla tak jsem se strašně lekla. Když jsem byla malá tam mi mamka říkala že mi to dělají nějaký holky za to že zlobím. Usmála jsem se nad tou vzpomínkou. Udělala jsem ranní hygienu a šla se nasnídat. Rychle jsem něco do sebe strčila a šla na autobus. Už jsem viděla Kláru a zamávala jsem jí ona mi zamávání opětovala. Došla jsem k ní na zastávku a objala jí a pozdravila do jejích vlasu. Povídali jsme si a za chvíli nám přijel bus. Šli jsme k naší mučírně. Šla jsem ke své skřínce a Klárka ke sví. Zeptala jsem se Klárky: ,, Hele co máme první hodinu?'' Stručně mi odpověděla, ,, Zemák. '' Už zase pomyslela jsem si. S Klárkou jsme šli do třídy. Před sebou jsme uviděli Nikol a Kiki. Pošeptala jsem Klárce ať je potichu. Jen přikývla. Dneska je nějaká divná... Neřešila jsem to a řekla si že se jí zeptám o hodině. Pomalým a tichým během jsem běžela k Nikol a zavěsila se za její ramena a vyskočila do ucha jsem jí zakřičela: ,, Ahoooj.'' Několik lidí se ohlídlo ale mně to bylo upřímně u pr.ele. ,, Ahoj ty opičko. '' Zasmály jsme se. Ještě že chodíme zatím do stejné třídy. Příští rok jdeme na učňáky. Každá chceme na něco jiného. Já na zdravotní, Nikol na veterinářku, Klárka na návrhářství a Kiki na kuchařku. Vydaly jsme se do třídy. Já s Klárkou jsme si sedly do poslední lavice u dveří a Nikol a Kiki si sedli před nás. Věci jsem si dala na lavici. S Klárkou jsme si sedly na lavici a povídali si s holkama až do zvonění. Místo našeho učitele na zemák vyšla naše třídní učitelka. „ Dobrý ráno chtěla jsem vám jen říct že vám odpoledka odpadá z organizačních důvodů. " Všichni jsme za to byli rádi nemáme rádi odpoledky.

Celý dopoledne proběhlo v klidu. A já jsem šla konečně domů. Holky říkaly že půjdou ještě něco dokoupit na zítřejší "přespávání" u Samuela. Budeme tam naše čtyřka a ještě 3 kluci a Samuel. Přišla jsem domu máma tu neměla boty asi je ještě v práci. Měla jsem hlad nechodila jsem na obědy fuj takový blafy. Šla jsem do kuchyně a podívala se do lednice. Udělala jsem si tousty a sedla si na linku. Ještě že mě nevidí máma by mě uškrtila pomyslela jsem si a uchechtla se. Dojedla jsem a pomalým krokem jsem šla do pokoje. Vzala jsem notebook a lehla si na postel a pustila jsi komedii. Pomalu se mi zavítali oči až jsem usnula.

Probudila mě až máma když mě volala k večeři. Vstala jsem a koukla se na mobil kolik je 19:10. Měla jsem zmeškaných hovor od Kláry a SMS od Nikol. Koukla jsem se na zprávu bylo tam: koupily jsme kofoly,bramburky, energy drinky. Jestli něco chceš ještě tak napiš. Dočetla jsem to a usmála se. S úsměvem na rtech jsem šla ke stolu kde už bylo jídlo i máma. „ Ahoj mami. " Usmála jsem se na ni. Usměv mi opětovala „ Ahoj. " Chvíli jsme si povídali. Odcházela jsem z kuchyně a šla do pokoje. Chvilku jsem byla na messengru a psala si s Klárou. Asi po hodině psaní jsem se šla osprchovat. Svlékla jsem se, zapla jsem vodu a cítila jak se mi uvolňují napjaté svaly. Umyla jsem se a osušila a oblékla se do pyžama. Zalehla jsem do postele a pustila si pisničky. Usnula jsem.

Život vlkodlakaKde žijí příběhy. Začni objevovat