Songs And Their Meaning

SUNRISE - Our Last Night

Dalo by se začít nejrůznějšími slovy. Odkopnutý, opuštěný, slabý, ignorovaný, raněný, vystrašený, ztracený... zvykl jsem si vypnout nad světem a ignorovat je, ale tentokrát...jsem už dál nemohl zůstat bezmocným, chtěl jsem vylézt z té temnoty. Rodiče mi říkali. Neboj se, najdeš si tu ty nejlepší přátele na celý život. Proč jsem jim věřil...

„Hej Colinnsi, slyšel jsem o tvojí mámě." Opře se o moji lavici jeden z mých urostlých a oblíbených spolužáků. Hlavní bod mé šikany je na denním pořádku. Polknu a zvednu moje unavené oči k němu. „Konečně bude mít od té vaší pelešivé rodiny klid." Zasměje se nahlas a třída s ním. Nikdy se mě nikdo nezastal, všichni dělali to, co považovali za dobrý přístup. Držet se stáda a neschytat taky jednu ránu.

Jenže tentokrát neurážel jenom mě. Jak může takhle mluvit o mojí mámě a smát se. Začnu lehce rudnout v tvářích, ale snažím se v klidu sedět na židli. Jako vždy to přejde, jako každý den. „Copak, chceš mi něco říct srabe?" Strčí do mého už tak do naraženého ramene, z minulého dne a málem mě převrátí ze židle, stihnu se jen tak chytit lavice a nepřevrátit se. Zalapu po dechu a začnu hlasitěji vydýchávat vzduch a snažím se uklidnit. „Co by si pomyslela maminka, jakého sraba to vychovala? Musí se jenom stydět." Posměšně se vylinou jeho další slova u úst.

Můj pohár trpělivosti přetekl ve vteřině. Jen, co si uvědomím, že po mém výbuchu přede mnou leží převrácená lavice a ostatní, co sledují situaci udělají leknutím krok zpět, zůstanu přimrznutý stát na místě a zhluboka dýchám. „Ještě jedno slovo o mojí mámě a..." Zarazím se nad mými tichými slovy. Nevím co dál, vždycky jsem jenom seděl a nechal to být, tohle jsem ještě nikdy neudělal.

„Co? No tak pověs mi to." Zvedne na mě svoje pečlivě upravené obočí a usměje se. Zavřu oči a přemýšlím, co by mi poradila máma. Před týden zemřela na rakovinu. Všichni jsme věděli, že to musí přijít, ale jak se máte připravit na odchod milované osoby. Byla pro mě vším, mámou, oporou a já ji nadevše miloval a miluju. A on překračuje meze.

„Země volá Colinnse." Zasměje se ten hňup kousek od mého obličeje. Zatnu zuby a silou, co v sobě nasbírám za svoji matku ho přišpendlím ke zdi a zasyčím mu do obličeje. „Jednu bych ti vrazil, ale nejsem jako ty a nikdy takový nebudu." Ještě nějakou chvíli ze všech mých sil tlačím na jeho hruď. Jeho vykulené oči spadnou k podlaze a já se poprvé cítím líp za ty všechny roky utrpení.

Pustím ho a vydám se ke dveřím. Odejdu ze školy, jak nejrychleji můžu a proběhnu dlouhým parkem k mému domu. Když zaklapnu dveře mého pokoje a svezu se po nich dolů. Už se neubráním slzám. Někdy mám toho opravdu dost, chtěl bych, aby to všechno skončilo a já měl klid od slz, bezmoci, trápení, všeho. Jenže nikdo neví jak mi je.

Celou noc jsem zůstal sedět na jednom a tom samém místě až na poslední okamžiky před východem slunce, jsem měl pocit, jako kdyby ke mně někdo promlouval. Vyběhl jsem z domů za tím hlasem, i když jsem nevěděl kam.

Zvládneš to...něco v hlouby mé hlavy mi našeptávalo a já tomu věřil. Do východu slunce, to zvládneš. Běžel jsem chladnou nocí, jako o svůj život a nezastavoval jsem se. Pořád jsem slyšel ty slova, slova co mi dodávali odvahu, že to zvládnu. Ten nepopsatelný pocit podpory a lásky.

Už jsem věděl, kam směřuji. Na okraj hory, to nejlepšího místo pro východy slunce, kam jsem chodíval s mámou. Dostal jsem se sem právě včas. Jakmile se na mém těle objevovaly první ranní paprsky, cítil jsem tu sílu, kterou mi dávali. Nebyli jedinou věcí, co jsem cítil. Jemný dotek na mé paži a vím, že ten byl skutečný. V tu chvíli jsem se cítil silný, pyšný, milovaný, jedinečný, volný, šťastný, plný naděje...

„From time to time, there arise among human beings, people, who seem to exude love, as naturally as the sun, gives out the heat."

„Čas od času, se mezi lidmi najdou tací, kteří vyzařují lásku tak přirozeně, jako když slunce vydává teplo."

-----------------------

Čtvrté vydání příběhu podle písničky je venku. I když jistě nevím jak jsem s celým obsahem spokojená. Dlouho jsem zápasila s předěláváním a rozhodováním, jestli to nakonec vydám nebo ne. Protože se na začátku nezdála tak těžká, ale jelikož je hodně o šikaně o které já vlastně nic nevím, což byl celkem problém, uvidíme jak to vezmete vy :) Možná se konečně dočkáte i nějaké té veselejší série příběhů :) 

Bye :* Ps: budu ráda za komentáře a vote a i nápady na další písničky.