My Wolf Girl [Teen Wolf FF]

35. šekši kluk

Jeden z lidí vyskočil z okna taky a já se pokoušela zakrýt svůj pach, což mi šlo velmi špatně, když jsem se bála. Většinou jsem s tím problém neměla, protože jsem se nebála, ale teď mi něco říkalo, že se bojím. To něco mě mučilo tak, že mě z toho bolela hlava. Onen kluk se přiblížil k mému úkrytu a já vystřelila ven a utíkala do bezpečí domova. Zamkla jsem za sebou a opět naladila stanic záhadný cizinec. Slyšela jsem i svou sestru.

,,Deaton ti vzkazuje, že jí máš dát čas. Je zmatená a nezná tě. Já jí to doma vysvětlím"

,,Dobře, ale řekni jí, že jí miluju ať to ví nebo ne."

,,Fajn."

To bylo vše....ale i ta maličkost mě zmátla. Všechno co řekl nedává smysl.

Zamilovala se do mě jednou , zamiluje se znova...

Řekni jí, že jí miluiju ať to ví nebo ne....

Chtěla jsem o tom přemýšlet, ale bolela mě hlava. Jako bych zapomněla na něco důležitýho....nebo někoho?

,,Kat?" Uslyšela jsem sestru stoupající po schodech.

,,Musím ti něco říct..."

,,Co?"

,,Víš ty si ztratila paměť na některý lidi. Jako například na nejlepší kamarádku, svýho kluka."

,,Kluka?" Zeptala jsem se nedůvěřivě.

,,To je kravina já jsem jen se  svou smečkou, která je mrtvá, takže jsem teď Osamělý vlk." Popřela jsem to.

,,Kat..." Vzdechla Snow,  ,,Na chvíli se stěhuju zpátky, než se ti vrátí paměť" Řekla a odešla z pokoje ještě se slovy ,,Jdi spát."

Vzala jsem si noční košili a zhasla. Lehla jsem si do postele, ale nedokázala jsem usnout. Něco mi chybělo. Cítila jsem prázdnotu. Najednou jsem uslyšela ránu. Strachy jsem zavřela oči a snažila se rychle usnout. Následovalo zavrzání.

Cítila jsem prohnutí postele.Chtěla jsem začít křičet, ale díky teplu, které mě zavalilo byla prázdnota pryč. Že by měla Snow pravdu? Popravdě mi to bylo jedno. 

Nevím proč ,ale od okna šla hrozná zima, i když jsem ho zavírala. Nevím jestli to je tím, že osoba vedle mě zjistila, že nebudu křičet nebo jí byla taky zima, ale přímo mě zabalil do svého objetí, Díky tomu jsem mrknutím oka usla.

*******************************

Probudila jsem se, ale kluk z noci byl pryč. Podívala jsem se na okno, ve kterém byla velká díra, což byl nejspíš zdroj toho včerejšího zvuku.

Převlíkla jsem se a s úmyslem si pročistit hlavu jsem vyrazila ven.
Procházela jsem se kolem školy viděla jsem tu neznámé lidi. Jeden z nich se na mě koukl a přiběhl za mnou. ,,Ahoj." Usmál se na mě. ,,Huh" Neodpověděla jsem mu na pozdrav. ,,Jo, asi si na mě nevzpomínáš." Udělal pomlku. ,,Jsem Liam." Usmál se. ,,Kat." Představila jsem se. ,,Jo já jsem paměť nestratil." zasmál se. ,,Hej potřebujem tu kapitána!!!" Zakřičel mě neznámý kluk a Liam běžel za ním. Rozhodla jsem se, že půjdu do lesa..To jsem udělala....

Les....krása....
Byla by to krása, kdybych se neotočila a neviděla tam nějakýho random týpka.

,,Kdo jsi?"
,,Ty jsi mě nepamatuješ?"
,,Měla bych?"
Kluk se děsivě usmál.
,,Jsem Theo, chodíme spolu...."

500 slov

Rozhodla jsem se psát kratší aby mohly být častěji

Bye guys vaše TeenPug