Devotion ➶ larry - CZ translate

five

"Zasraně bezcenný" Vyprskl muž na Louise a kopl ho do břicha. Malý kluk zakňučel, uchopil se za bok, když se přikrčil.

"Om-Omlouvám. Ne-Nechtěl jsem to u-udělat, pane." Zakoktal Louis, slzy mu stékaly po tvářích.

"Jsi zvíře. Nejsi člověk. Nejsi důležitý v tomhle světe. Ale víš, že ne?" Když Louis neodpovídal, muž Louise chytil za hrst vlasů, tlačil jeho hlavu vzhůru. Louis vykřikl a zvedl ruce na obranu.

"Odpověz mi!"

"Ano, pane! J-Jsem bezcenný! Nezáleží na tom!" Vykřikl Louis a muž ho přitlačil proti zemi. Zvedl pěsti a--

Louis se vzbudil a lapal po dechu. V posteli se otřásl a sevřel přikrývky. Pokoj byl tmavý a slabě udivený, kde se nacházel, než si vzpomenul.

Harry.

Ucítil, že byl na konci postele a spadl na podlahu a zakňučel. Rychle se postavil, jeho ocas zvědavě švihal, když se pokoušel najít cestu ven z pokoje.

Objevil se v temné hale a oklepal se ze strachu. Jeho oči se mu rychle přizpůsobily a on šel rychle halou dolů.

Vešel do obýváku a okamžitě si všiml ležícího Harryho na gauči, polštář byl zastrčený pod jeho hlavou a přes něj byla černá chlupatá přikrývka.

Louis k němu přišel a přemýšlel o tom, co bude dělat. Pomalu poklepal na Harryho ruku a muž se nepohnul.

"Pa-Pane?" Zakoktal Louis, poklepávajíc na něj znovu. Tentokrát se Harryho oči pomalu otevřely. Muž si zívl a prostřel si oči.

"Hmm?" Zamumlal a unaveně se na Louise podíval.

"Já--" Nevěděl, co má říct. Je mu šestnáct a má noční můry?

Harry se posadil, koukal se na Louise ustaraně.

"Co je špatně, lovely?" Zeptal se Harry, jeho hlas byl malátný a hrubý ze spaní.

"Měl... Měl jsem noční můru. Nemůžu spát. Omlouvám se, pane. Můžu jít zpátky do pokoje, pokud chcete." Harry zvedl ruku a zatřepal hlavou.

"Všichni máme špatné sny. Co potřebuješ, darling?" Zeptal se Harry a Louisovo srdce se zadrhlo nad těmi přezdívkami.

"Já jen--Já... můžeš spát se mnou? Bo--Bojím se." Přiznal Louis, omotal si ocásek kolem svého těla. Očekával, že se mu Harry bude smát a řekne mu aby šel spát. Nebo ho vykopne. Namísto toho, se muž postavil a položil uklidňující ruce na Louisovi pokleslá záda.

"Yeah, jistě koťátko. Pojď." Louis se zářivě usmál a poskočil s Harrym, vláčejíce ho za sebou. Louis vyskočil na postel, jeho ocásek se vzrušeně houpal.

"Děkuju, pane. Jste strašně milý." Zapištěl Louis a Harry se jemně usmál.

"Už jsem ti řekl, říkej mi Harry, babe." Řekl muž a Louis zčervenal a v duchu sám sebe proklínal.

"Omlouvám se Harry." Zašeptal a muž jen přikývl, zasunul se pod přikrývky podél Louise.

"Pojďme něco naspat. Zítra mám práci." Zamumlal Harry. Odvrátil se od Louise a malý kluk se snažil usnout.

Po pár minutách neúspěchu se otočil k Harrymu, který právě byl na zádech, zněl že spal.

Přisunul se k němu blíže dokud v podstatě nebyl na něm. Spokojeně zamumlal a mazlil se s Harryho hrudí.

Harry podvědomě omotal paže okolo Louise. A poprvé v tomto roce, Louis usnul bez nějakého strachu, kterému by měl zítra čelit.

****

Když se Harry probudil, uvědomil si, že je s Louisem spletený. Jeho ruce byly kolem Louisova pasu, které ho pevně držely.

Zamračil se na sebe a pomalu uchopil chlapce a vyklouzl z pod něj. V duch se proplesknul, když se kluk neprobouzel a zkontroloval čas.

Nebyl důvod pro další dvě hodiny práce. Vyklouzl z ložnice a šel do kuchyně. Vyndal si telefon a vytočil Liamovo číslo.

Zvedl to po třetím zvonění.

"Proč mi kurva voláš ve zkurvenejch šest ráno?" Zeptal se Liam.

"Dobře, dobré ráno, sunshine." Odpověděl Harry.

"Yeah, yeah. Co chceš? Je to o tom hybridím dítěti?"

"Yeah. Nevím, co s ním mám dělat."

"Včera večer jsem ti to řekl. Dej ho na policejní stanici. Oni budou vědět, co s ním dělat." Harry si povzdechl a udělal si šálek kafe.

"Co když s ním udělají něco špatného? Víš, jakej ten svět je. A navíc, ten kluk si něčím prošel. Omlouval se za to že včera večer brečel. Liame, kurva, byl postřelenej. Nevím." Mumlal Harry a mohl slyšet, jak si kluk na druhé straně povzdechl.

"Dobře. Dělej si cokoliv chceš. Dělám jen výzkum hybridů. Neznám žádného osobně." Řekl Liam, než mohl Harry odpovědět, tak zavěsil.

Harry protočil oči a pokračoval v přípravě kafe. Když byl hotový, tak se posadil na jednu ze stoliček pro kuchyňský ostrůvek a prošel si telefon.

Přešlo asi třicet minut, když to uslyšel. Jeho ranní budík vycházel z ložnice a pak křik.

To ho vylekalo tak moc až vychrstl trochu kafe na jeho nahou hruď. Zasyčel ale nicméně utíkal do ložnice. Našel Louise se choulit v rohu pokoje, kolena přitlačená na hrudi, když křičel.

"Za-Zastav to!" Křičel, když budík stále vřeštěl. Harry vypnul hodiny a podíval se zpátky na Louise, který byl stále v rohu.

"Co je špatně, koťátko?" Zeptal se Harry a Louis zatřepal hlavou, rukami ho od něj odstrčily, jako kdyby se snažil chránit.

"Pro-prosím ne-neubližuj mi! Já-Já ne-nevím, co jsem udělal špatně." Vykřikl a Harry spadl na kolena, otevřel náruč příjemným způsobem.

"Hej, lovely. To je v pořádku. Nikdo z nich ti neublíží. To jsem jen já." Řekl Harry a Louis plakal, předtím než se vrhl na Harryho, omotávajíce paže okolo něj.

"Nechci aby mi někdo ublížil." Vzlykl Louis a Harry jemně třel jeho záda.

"Mám tě. Nedovolím, aby ti někdo ublížil, koťátko."

**°~~°**°~~~°**°~~°**

Anoo je tu další část, komu je líto Lua jako mě? :( btw.. baví vám to vůbec? Aby to vůbec mělo cenu překládat, proto se ptám :).. a jako vždy chyby/překlepy omlouvám se! :)) Vote/koments potěší :)

K xx