Hra o budoucnost

IV. Jessica Swan

Je mi z toho na blití. Pomyslel si Lucas, když vhlédl do třídy a tam uviděl těla svých spolužáků. Některá byla roztrhaná, některá zavalená sutinami. „Ne.Ne. Ne! To není možný. Musí to být sen nebo něco! Tohle je naprosto nereálný! Deník, který předpovídá budoucnost, mrtví spolužáci a to všechno okolo. To nejde!" mluvil si pro sebe Lucas, který se opíral o lavici ve vzdáleně učebně.
Co to je? Pomyslel si, když uslyšel divný zvuk. Podobal se šumění televize, která ztratila signál. Při pohledu na svůj telefon zjistil, že se jeho zápisy změnily.
Stálo v nich: „29. 4. 13:15 Přežil jsem to, naštěstí jsem v té učebně nebyl. Pravděpodobně bych přišel o život." „Jak je to možný? Ty zápisy se změnily. Tohle je fakt divný." „29. 4. 13:17 Někdo po mně jde. Pravděpodobně mně chce zabít. Umřu tady?29. 4. 13:21 DEAD POINT." Čte si chvějícím se hlasem, ze strachu, Lucas další zápisky.
„To není možný. Znova?! To je jako prokletí od-" „Od boha?" přerušil ho něčí hlas. Když se otočil, zjistil, že tam stojí Jessica. „Jessico! Co tady děláš, ty jsi tam nebyla?" zeptal se jí nejistě Lucas. „A moje budoucnost mi říká, že jsem tam ani být neměla," odpověděla a zvedla telefon, kde měla taky svůj deník s budoucností. „Jak to? Kde jsi to vzala?" „Máš tam DEAD POINT,co? To je tvoje budoucnost Lucasi. Máš tady zemřít. Mám to tady napsané," Takže to je ona. To ona tady dala ty bomby. Musím jí utéct! Lucas rychle vyběhl ze třídy a běžel k pravému schodišti. Musím jí utéct. Proč musí mít zrovna tahle škola tolik pater?
V polovině školy se schodiště spojují v jedno. Neběží za mnou, třeba ji stihnu utéc- zarazil se Lucas, když před sebou uviděl Jessicu, jak proti němu běží. Jak to, že je o krok přede mnou?! Zamyslel se Lucas.
K jeho neštěstí klopýtl a upadl na zem, přímo na konci chodby. Nemám kam utéct. Lucas se přitiskl ke zdi a Jessica se k němu pomalu přibližovala. „Nech mě, prosím tě, na pokoji!"