Je tady další den naší nepřestávající cesty mám strach že už nikdy neuvidím svojí rodinu že už nikdy nebudu moct říct mám vás ráda ale to že jsem s Astrid což je něco jako rodina my dodávalo sílu a energii.Měla jsem pocit že spolu všechno zvládnem.Byli jsme asi v půli naší cesty a najednou něco v lese zachrastilo a najednou se před námi objevil překrásný dovolila bych si říct muž.Byl fakt boží.Bylo to ztělesnění boha prostě božská tvář super svaly a hlavně oči dobrodruha.Na první pohled sem se do něj zamilovala. Když se nám představil zjistila sem že se jmenuje Evil.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
V překladu se jmenuje zlo nenávidá svoje jméno protože jeho matka byla zamilovaná do Temného.Nikdy se nedozvěděl jakéhého byl jeho otec původu prostě mu říkaly temný.Jeho otec ho nechal s jeho matkou samotné když Evilovi byli 2 roky.Také nám řekl že už se ho snaží najít od svých 15 tudíž už 7 let ano je mu 22 ale to nevadí mne je skoro 21 ano lahvičky hledáme už skoro rok.Evil se nabídl že nám s hledáním pomůžeA já si všimla že pořád pokukuje po Astrid sice jsem posmutněla ale byla jsem ráda že má o asrid někdo zájem.Byla pěkná to nikdo nepopřel ale v naší škole koukali kluci pouze po mne a to jí štvalo v jednu chvíli asi v Prváku jsme se kvůli tomu pohádali. No ale zpátky k naší cestě.Už zbývají asi 3 kilometry než se dostanem na místo druhé lahvičky.Mám pekelný strach že s druhou lahvičku se stane to stejné jako s tou prvou.No a jsme tady.
