Rebelka a Šlechtic ✔

10

Pohled Tressi
Ale když jsem s nimi dorazila do Cerrova domu něco mě zarazilo.

Najednou jsem řekla "Hele běžte domů!" A oni poslechli.

Vešla jsem do mě již známého domu.

"M-michaeli ?" Zakoktala jsem když jsem ho uviděla jak na někoho křičí. Když se otočil srdce mi bušilo čím dál tím víc. Nemohla jsem si pomoct a šla k němu.

"Co t-tu d-děláš?" Zeptala jsem se ho.

"No hehe myslím že to co se stalo bylo hodně špatné a tak to řeším" řekl a já byla zmatená.

"Co s-se stalo?"Zeptala jsem se ho zase

"Ehm no pojď se podívat sama" řekl a chytil mě zaruku a někam vlacel.

Přivedl mě do zápisove místnosti-v Cerrive domě je takovahle mistnost kde se zapisují všichni rebelové co tu jsou na terapii nebo na práci- a já nepochopila nic co se děje.

Michael začal listovat v papírech a pak mi ukázal na dnešní den a tam byly jména mejch rodičů škrtlí. "Co ?jak? To ty?"Zeptala jsem se zase

"Ano já Tresso" řekl mi

"Díky" řekla jsem a objala ho. Po chvíli mi došlo co dělám a odtáhla jsem se. Vyběhla jsem ven a sesunula jsem se podel zdi a čekala. Taky jsem se dočkala. Po chvíli přišel.

"Je ti něco" zeptal se mě nervózně

"Nevím co se se mnou děje" řekla jsem pravdu sedl si ke mě.

Začala jsem cítit něco co mě naprosto desilo. Žeby? Jsem se za-zami....ne! Nenenenene a ne! Tresso vzpamatuj se! On není pro tebe!

"Proč?" Zakoktala jsem

"Co proč?" Zeptal se

"Proč si to udělal" zeptala jsem se znova

"No víš....tohle je tak složité a těžké ří-" řekl a zrudl jak rajče. Absolutně jsem ho nechápala a skočila mu do řeči.

"Jo ja znám naše zákony.." řekla jsem.