Tvůj osud tě nemine

Tuli, tuli...

Následující dva dny jsou pro mě jako ze špatné komedie. Ihned po příjezdu mi mamka vysvětlí, proč byla tátovi nevěrná. Nevím jak se jim to přede mnou podařilo zamaskovat, ale už před rokem se začali hádat a chtěli se rozvést. Táta mámu dokonce mlátil. A jednoho dne mamka v klubu potkala Harryho, zamilovali se do sebe a bylo to. Táta na to přišel a ani se nechtěl s mamkou domlouvat. Podal žádost o rozvod odletěl údajně někam do Evropy. Už jsem se dokonce srovnal s tím, že jakmile vylezu před barák tak se na mě okamžitě sesypou média. Bulváry a blogy teď nepíšou o ničem jiném. Harry mi jednou řekl: ,,Média tě zničí, jestli jim to dovolíš. Ale ty jim to dovolit nesmíš. Andy mě hrozně mrzí že se tohle stalo ale už ten vlak asi nezastavíme".

Harry je perfektní. Zpočátku jsem na něj měl hrozný vztek ale ten mě přešel, když jsem viděl jak se chová k mamce. Pořád jí říká jak je pěkná, nosí jí květiny a je na ní hrozně hodný. Jo a taky má dceru. Jmenuje se Gemma. Potkal jsem jí v tomhle paláci jen jednou. A vzhledem k tomu, jak namyšleně se chovala jí ani nemám potřebu vídat znovu. Ale je pěkná, to se musí nechat. Má hnědé vlasy a celkem fajnovou postavu. Jen ta povaha...Dokonce moc nevídám ani Petera. Je tu počítačová místnost plná hraček. Tam tráví většinu času. Celý týden co tu už jsme. Abych vám ještě popsal své dosavadní bydliště. Bydlíme u Harryho doma. Dům toho chlapa tvoří tři samostatné budovy propojené sítí chodeb, venkovní i vnitřní bazén s vířivkou, kamerové systémy a na zahradě je ještě obrovská garáž ve které parkují auta typu Range Rover Evoque, Lamborghini Aventador nebo Audi A8 v plné palbě. Z okna svého pokoje koukám přímo na obzor. Všechno je tu na elektřinu, v případě potřeby jsou ve sklepě čtyři obrovské baterie které vydrží plně zásobovat celý pozemek proudem po dobu asi měsíc, dokonce mám pocit že i blbý držátko na hajzlpapír má v sobě dráty...

Zrovne snídám když se do domu přiřítí Peter, celý zadýchaný. ,,To mě poser, venku ještě pořád kempují média a čekají až vylezeš". Tyhle lidi mě hrozně štvou. Jsou úplně všude. I na naší soukromé pláži. Když tam na mě vyběhl chlap se žádostí o rozhovor tak jsem se už vážně málem zhroutil. Samozřejmě že dotyčného debila vyprovodila ochranka za pozemek. Mám už těch lidí a rozhoduju se jednat. ,,Harry říkal že to přijde, říkal že se strhne válka. Celebrity se s tím umí srovnat...ale já ne." S tím odcházím z místnosti.

Pane Harrisi co říkáte na vztah vaší matky s panem Rodriquezem? Pane Harrisi můžete nám vyvrátit spekulace o vašem románku s vaším přítelem Peterem?? Chceme jen pravdu. Ze všech stran na mě padají stupidní otázky, cvakají blesky od fotoaparátů...hrůza. Jakmile zaslechnu otázku s Peterem, neuvěřitelně se naštvu. ,,Nechcete pravdu, vy chcete příběh, sesypete se na člověka a vyždímáte z něj všechno. Pomalu ho vysvlečete do naha jen aby jste prodali časopisy, reklamy a spoustu jiných věcí. Být vámi tak se neuvěřitelně stydím. Jsem mladý kluk a sám se hledám, sám vím že se chovám jinak než pravý Andy. Od téhle chvíle neposkytuji žádné rozhovory, děkuji. A teď všichni vypadněte!" Už chci odejít ale zarazí mě ještě jedna reportérka. Pane Harrisi jen ještě jedna otázka. Jaký tedy je ten pravý Andy? Popravdě jsem nad tím ani nepřemýšlel. ,,Jaký je? To nevím! Ale ten Andy který byl veselý, bezstarostný a byl schopen milovat... ten už je nenávratně pryč."

Už asi hodinu sedím na posteli ve svém pokoji a koukám na moře. Dnes je úplně klidné a temně modré. Z mého rozjímání mě vyruší Peter který vejde do místnosti a oznamuje mi, že je večeře. Jen kývnu a scházím po schodech do jídelny. Kolem stolu sedí mamka, Harry, se sluchátky v uších i Gemma a uzavírá to Peter. Jen si mlčky sednu a dám se do jídla. Mamka udělala paellu. Bav se s Harrym o nadcházejícím soudu. Má být už zítra. Nechce se mi to poslouchat. Nechci poslouchat to, jak zítra budu slepovat střepy ze svého starého života. Zvednu se od stolu a mířím nahoru. V půlce chodby si vzpomenu na Charlott. Panebože jak mi chybí. Neunesu to a rozbrečím se. Andy ty jsi fakt slaboch, jo přesně to jsi. Si jako myslíš že jsi hvězda nebo co? Ne! Jsi jenom blbeček kterej nechává svý okolí, zametat se sebou. Už i moje podvědomí se mnou cvičí. Zajdu do nejbližší místnosti a uklízím se na pohovku. Znovu se dávám do breku... jsem fakt jen nula...

K mému překvapení jsem brečel zrovna v místnosti určené pro party. Byl tu bar se spoustou alkoholu. Já chtěl jen na chvilku zapomenout. Ale po jedné lahvi přišla druhá.... pak třetí a tak to šlo dál. Momentálně se snažím dostat do svého pokoje, ale buď jsem fakt na sračky, nebo někdo v celém baráku zpřeházel místnosti. Z dálky zaslechnu povědomý hlas. Přibližuje se. Za pár vteřin se zpoza rohu vynořuje Peter. Musím bejt hodně opilý, protože si nepamatuju že by Peterovi normálně nad hlavou lítal motýl. ,,Ježišmarjá co to tady prosimtě nacvičuješ?" Běží ke mě a podepře mě. ,,Jsem byl na sračky, vožral jsem se jako dobytek a je mi to úplně u prdele." Už ani nevím co mluvím. ,,Andy je zraněný... nikdo mě nemá rád...pojď se mnou dělat tuli tuli,, natahuju ruce kolem Petera. Ten jen zakroutí hlavou,,Klidni se ty Cassanovo, nebudu se tu s tebou objímat jako kretén", hodí si mě přes rameno a odnese mě do pokoje kde hned usínám....

Tak a je tu další kapitola :) omlouvám se za překlepy ale píšu na mobilu a ta klávesnice....není úplně ideální :D ale zvládl jsem to.. Hrozně moc děkuji za votes a komenty :) dává mi to sílu psát :) jste vážně úžasní :)... Tak zase brzy u další kapitoly :))