Poezie snílků (sbírka básní/písní)

České růže

Půl roku stará básnička. Psala jsem ji, když se mi naskytl opravdu srdcervoucí pohled, takže to berte trochu s rezervou.

České růže v prachu rostly,

zalévané žalem, zlostí.

Naše vlajka v dáli vlála,

velkolepá se mi zdála.

České růže v prachu stály,

o své květy se už bály.

České růže otrhané,

něčí nohou pošlapané.

České růže v prachu vadnou,

kořistí se staly snadnou.

Naše hrdost, naše zlost,

vy tu nejste zvaný host.

Naše růže, naše ctnost,

už vás máme vážně dost!

Na růže nám nesahejte,

z Čech si radši odchod dejte!