Fotbalistka [NEDOKONČÍM] - Možnost příběh dodělat!

8. Kapitola

A je tu zase ráno. Tentonkrát je úterý ráno. Ale bylo mi to šumák. Probudila jsem se s krásným pocitem. Vylezla jsem z postele šla jsem do koupelny jako každé ráno. Udělala jsem si ranní povinnosti a šla jsem se převléci. Chvilku jsem přemýšlela, co bych si tak asi mohla vzít. A nakonec jsem se rozkodla. Vzala jsem si černé tílko a kolhoty.

Vzala jse si tašku a šla do kuchyně. Máma připravila palačinky se sirupem. Najedla jsem se a vyrazila jsem do školy.

Šla jsem cestou, když jsem potkala Dereka.

"Ahoj, Ehm.. Chris, chci se ti omluvit." Omluvil se mi.

"Ahoj v pořádku nic se nestalo."

"Že ne? Kdyby nebylo mě, tak by jsme nebyli poškole." zašklebil se.

"To sice ne, ale už se stalo. Já se omlouvám za ten nos." I já jsem se musela omluvit.

"Ty se nemáš za co omlouvat." Oddychnul si.
"Odkud znáš Katarínu??" Zvědavě.

"Já ze školy, proč?"

"Jen se ptám víš." Znervóznil.

"Aha, dobře." Pousmála jsem se.

"Hele a nevadí kdybych šel s tebou do školy?" Zeptal se mě.

"Klidně." Odpověděla jsem.

Šli jsme tedy spolu do školy. Chvilku jsme si povídali, ale u školy jsme se rozpustili, aby to nevypadalo divně.
Potkala jsem tam Kat, jak se baví s Dannym. Nevadilo mi to, jen jsem malinko měla strach.
Šla jsem k nim, Danny mě políbil a Kat mě objala. Byli jsme dobrá trojka.

"Ach jo..." Povzdychnul Daniel.

"Copak se děje?" Zeptala jsem se

"Dneska jsme přeci poškole."

"No jo vlastně. Málem bych zapoměla." Udiveně.

Ještě, že mi to připoměl, jinak bych na to zapoměla.

"Už otevřeli školu, tak jdem ne?" Řekla Kat.

Šli jsme do školy a měli jsme první hodinu Španělštiny, kdy já a Kat spolu chodíme do třídy, protože jsme si mohli vybrat jaký chceme cizí jazyk.
Řekla jsem jí o Derekovi. Vo se stalo ráno, že byl na mě hodný.
Kat byla zaražená.

"Řekla jsem něco špatně?" Zeptala jsem se jí.

"Ne. Jen.."

"Jen co?"

"Jen jak o něm mluvíš tak..."

Než to dořekla tak jsem jí skočila do řeči.

"Jo promiň. Včera jsme se o tom bavili, že ty ho chceš."

"Jo, ale prosím tě tady ne." Vylekala se a poprosila mě, abych neříkala koho chce.

"Jo už jsme sticha." Koulnu se na ní a ušklíbnu se.

Začne zvonit a do třídy přijde profesorka Elisabet Smith. Paní profesorka se totiž narodila v Anglii. Sice žije ve Francii, ale umí výborně jazyky. Strašně rychce se je naučí. Učí španělštinu, angličtinu a němčinu, ale umí výborně plynule francouzsky.
Řekla nám, že si vybere dva žáky, kteří jí pomůžou udělat prezentaci a esej na nějaké téma které nám zadá. Kat se přihlásila jako první, takže jí vybrala a zeptala se koho si vezme s sebou.
Samozřejmě, že si vybrala mě.

Šli jsme do počítačové učebny a paní profesorka nám zadala práci.
Pracovali jsme a už bylo konec hodiny.

"Selčny smím si Vás půjčit na celý den? Půjdu za vaší třídní učitelkou a omluvím Vám to." Řekla s nadšením, ale váhala.

"Žádný problém." Řekla jsem.