Nauč mne to, prosím

136 12 1
                                    

,,Mary, můžeš jít na svou kolej, ale už buď prosím opatrnější." Přišla paní oštřovatelka. Konečně jsem nemusela ležet v té ne moc pohodlné posteli na ošetřovně, kam mě odtáhl Draco. Ano, vím, že jsem omdlela a že mi chtěl pomoct, ale ta tvrdá postel tady...No, zkrátka už jsem se těšila až si lehnu do té své. Přišla jsem na naší kolej do společenské místnosti a všichni se ke mně seběhli a ptali se, jak mi je. Pak jsem zahlídla na konci toho davu blonďaté vlasy. Teda, chtěla jsem říct Dracovo vlasy. Seděl na pohovce a nijak si nevšímal toho, že jsem z ošetřovny zpět. Přemýšlela jsem jestli mám za ním jít, ale zájem o mě nejevil, takže jsem se mu vnucovat nechtěla. Všem jsem řekla, že už jsem v pořádku a šla pryč do dívčích ložnic. Spadla jsem do své postele a usnula.

Zvonil mi budík a Aira ležela a spala vedle mě. Vyklouzla jsem z postle tak, abych ji nevzbudila a šla do koupelny. Všechno probíhalo jako vždycky. Když jsem byla připravená, vzala jsem si učebnice a šla jsem na snídani. Dneska jsem vstala vyjímečně brzy, skoro nikdo ještě nebyl vzhůru. I Christine ještě spala. Tiše jsem vyklouzla z pokoje a vešla do zmijozelské síně. Nikdo tam opět nebyl. Šla jsem dál, ale pak jsem slyšela  vrzání dveří, které vedou do ložnic kluků. Otočila jsem se a viděla tam nějakého rozespalého kluka. Měl blond vlasy, ovšem, Draco. Draco se na mě vyděšeně podíval: ,,Co ty tady tak brzo?" Začala jsem se smát, protože Draco asi nepotřeboval, aby ho takhle brzo po ránu někdo viděl. ,,Dneska jsem si přivstala a jdu se pořádně nasnídat, abych zase neomdlela- a taky nebudu riskovat chodit ve velkých davech, abych do někoho opět nenarazila." Draco se zasmál. ,,Když počkáš, obléknu se a půjdu s tebou." ,,Tak jo, ale dělej, mám hlad!" Smála jsem se.

Sedli jsme si do jídelny a já se ihned začala ládovat připravenými šunkovými tousty. Draco se smál a nalil mi čaj. ,,Pomalu Mary, ať tě zase nemusím odnášet na ošetřovnu. To bych opravdu nerad." Jen jsem provalila oči a jedla dál. ,,Víš jak jsem na tohle těšila? Mmm." Draco nalil čaj i sobě a vzal si jednu palačinku. ,,Mary, první hodinu sedíme spolu. Doufám, že jsi se učila, jsme zkoušení. " Vyděšeně jsem na něj začala zírat. ,,Učila jsem se, ale proč jsme zkoušení?" Draco se naštvaně podíval: ,,Potter si na Snapa vyskakoval a Snape se trochu naštval a řekl, že všichni budeme příští hodinu zkoušení. A za každou pětku bude odečteno koleji deset bodů. To už mi opravdu zaskočilo a Draco mě ihned začal klepat po zádech, abych se neudusila. ,,Díky Draco." Chvíli jsme oba jedli a pak se mě Draco zeptal: ,,Doufám, že mi budeš napovídat, malá Mary." Nevěřícně jsem se na něj koukla a řekla: ,,Tobě vždycky, jsem ti to dlužná." Usmála jsem se a zase začala jíst. 

Začala hodina. Draco seděl vedle mě a já mu pořád radila. Neuměl vůbec nic. Nakonec dostal jedničku. Po konci hodiny za mnou přišel: ,,Jak to děláš?" Koukla jsem na něj. ,,Co jako?" ,,No, to že jsi tak chytrá." Šli jsme vedle sebe a odcházeli z učebny. ,,Nejsem tak líná se učit jako ty, Draco." Začala jsem ho provokovat. Draco si mě hodil přes záda a řekl: ,,Jsi nějaká drzá holčičko."
,,Nejsem vůbec drzá." A vyplázla jsem na něj jazyk. Takhle mě nesl až do společenské místnosti zmijozelu, tam jsem z něj seskočila dolů a koukla se mu do očí. Ty jeho modré oči, smáli jsme se na sebe. Vypadalo to, jako kdyby jsme si vynahrazovali naše dětství. Po tom, co jsme se přestali smát jako malý děti na mě vyhrkl: ,,Nauč mne to Mary." ,,Co jako?" A Draco se nad mne naklonil: ,,Obranu proti černé magii, samozřejmě." Rozrušeně jsem řekla: ,,Noo, jistě, obrana proti černé magii, ráda." Foukl do mých rozcuchaných vlasů a usmál se. Pak mě pustil a doprovodil až k mému pokoji. ,,Tak zítra zas ? Doufám, že už me něco NAUČÍŠ." To slovo naučíš zdůraznil, jako kdyby na něco chtěl poukázat, ale já to nechápala. ,,Jasně, tak zase ráno?" Do ucha mi pošeptal: ,,Fajn, ale nebudu na tebe moc dlouho čekat Mary." A zase ten hluboký pohled do očí. Pak jsem odvrátila zrak a pročísla si svoje vlasy, byla jsem z něj trochu nervózní. A řekla jsem jen: ,,Tak zítra, Draco." Usmál se, dal mi pusu na čelo a odešel.

KONEC 6.ČÁSTI
Doufám, že se vám další část líbila a budete číst dál. Děkuju za vše ❤
DALŠÍ ČÁST --->KONEČNĚ S NÍM

Nepřípustná láskaKde žijí příběhy. Začni objevovat