Surrogacy - Náhradní mateřství (CZ - H.S.)

Část 18

Z pohledu Mii

Vešli jsme do našeho bytu. V předsíni jsme si sundali boty a moje mamka zmizela do kuchyně. Koukla jsem se na Harryho a kývla jsem, ať jde za mnou do obýváku. Tam nikdo nebyl a tak jsme si sedli.

Po chvilce bouchly vchodové dveře a do obýváku přišel můj bratr. Nechápavě na mě koukal, a když uviděl Harryho, začala se mu do tváří hrnout červená barva.

"Co ten tady dělá?"

"Ahoj bráško, my jsme jen přišli na chvíli."

"Na to jsem se Mio neptal."

"Ty znáš Harryho?"

"Jo znám a radši bych ani nechtěl."

"Co se stalo?"

"Se zeptej jeho, našeho namyšleného chlapečka, kapitána fotbalového týmu."

"Můžete mi někdo sakra říct, co se tady děje?"

Podívala jsem se na Harryho a pak na Drewa.

"Chtěl k nám do týmu... ."

"A?"

"Já ti řeknu co ségra dál, protože nemám na kontě miliony, jako tyhle nóbl rodinky, tak mě tam nevzali a bylo jim jedno, jestli fotbal umím nebo ne."

Podívala jsem se zklamáním na Harry, vlastně jsem i věděla, že Harry se nikdy ve škole nebavil s někým, kdo by nebyl ve stejné lepší životní situaci, nějak jsem doufala, že to dělá kvůli Molly.

"O tom nerozhoduji jen já, koho vezmeme."

"Máš tam, ale hlavní slovo."

"Stejně už je nás tam hodně, akorát bys seděl na lavičce a tam bys stejně žádnou buchtu nedostal."

To už jsem viděla, jak se Drew nedokázal ovládat a skočil na Harryho a jednu mu natáhl. Chvíli jsem tam stála jako opařená, ale pak jsem je zkusila od sebe dostat.

"Kluci nechte toho, prosím."

Ale ani jeden mě neposlechl, a když se Harry napřahoval, tak trefil mě, až jsem z toho spadla na zadek.

"Mio promiň, seš v pořádku."

"Jo to je dobrý Harry."

"Počkej, pomůžu ti."

"Ani na ni ty debile nesahej."

"Nebudeš mi říkat, co mám dělat."

"Tady sis u mě doma a je to moje sestra."

"Ale moje ..."

A to už Harry nedořekl, protože jsem se na něho podívala s prosíkem, aby byl ticho.

"Co je tvoje?"

"Nic nejsem jeho, tak maximálně kamarádka."

"Mio nelži mi"

Bylo ticho a pak přišla do obýváku moje mamka a nesla dva mokré ručníky a jeden podala Drewovi a druhý Harrymu.

"Drew, Mia nosí Harryho dítě."

"Cože mami, to snad nemyslíš vážně."

"Jo hochu je to pravda."

Drew byl po tomhle ticho. Harry mi pomohl na gauč a omlouval se, že mi nechtěl ublížit. Naproti nám si sedla mamka a vedle ní Drew.

"Mami jak tohle víš, ty sis to nechala zjistit?"

"Potom co jsi byla se svým otcem, tak jsem ho pak donutila, jít jsem a musel mi všechno vyklopit."

"Omlouvám se, řekla bych ti to, ale nedala jsi mi příležitost."

"To nic miláčku, věci už se nedají změnit."

"Mami, já zamilovala jsem se."

"Ty jsi potkala nějakého mladíka a on na tebe počká? To byste pak mohli, až tohle po všem skončí, jít někam spolu daleko na školu, aspoň by jsi na všechno rychle zapomněla."

"Ne mami, já miluju Harryho."

A chytla jsem Harryho za ruku, ten se na mě usmál a dal mi pusu na tvář.

"Ne to nejde, jak jsi to mohla jen dopustit. Vždyť mu nosíš dítě, který bude mít s jinou a taky, to si nepomyslela na svého otce a jak se pak chceš toho dítěte vzdát, říkala jsem ti, ať do toho nedáváš žádný city."

"Mami, ale Harry mě taky miluje."

"To seš tak naivní? Myslíš si, že když ti řekne pár sladkých slůvek, tak že tě hned miluje. To nevíš, kolik toho říká normálně všem holkám na tréninku?"

"Drew ty o tom nic nevíš."

"Vím ségra, to jsi mohla nechat tátu zabít hned."