Surrogacy - Náhradní mateřství (CZ - H.S.)

Část 20

Z pohledu Harryho

Sedli jsme si s Miou ke stolu, její mamka přinesla na stůl večeři, krásně to vonělo. Za chvíli přišel i Drew, jen něco zabručel a sedl si k nám. Všichni jsme si nabrali a pustili se do jídla.

"Bylo to moc dobré, děkuji."

"Není za co, nebylo to nic moc, umím uvařit i něco lepšího, nečekala jsem, že budeme mít takovou návštěvu."

"Ale prosím Vás, bylo to moc výborné."

"Ještě jednou děkuji Harry, si moc milý."

"Dáte si ještě v obýváku dort?"

"Určitě moc rádi, chcete s něčím pomoct?"

"To po tobě nemůžu chtít."

"Já moc rád."

"Dobře tak prosím podej 4 hrníčky."

"Dobře hned to bude."

Mia mi ukázala, kde mají hrníčky a pak odešla, asi si potřebovala něco zařídit. Pomohl jsem její mamce s čokoládou a pak jsem do obýváku odnesl i dort. Chvíli jsem se procházel sám po obýváku, měli ho sice skromně, ale útulně zařízený. Všude měly fotky. Ne jako my doma, všude holé zdi a beton.

Sedl jsem si na gauč a počkal, až někdo přijde. Za chvíli se objevila na schodech Mia a táhla sebou nějakou tašku, hned jsem vyskočil a šel jí pomoct.

"Děkuju Harry, ale já bych to zvládla."

"Ty nemůžeš tahat takový těžký věci."

"Není to zase tak těžký."

"Ale je, co v tom vůbec máš?"

"Nějaké věci, protože všechno co mám u Ashtonových je mi malé."

"Měla jsi mi to říct, vzal bych tě někam na nákupy."

"To nejde, nebudeš za mě dávat žádné peníze."

"Já bych, ale strašně rád."

Pomohl jsem jí s tou taškou do předsíně a pak jsme si sedli zpátky. Dali jsme si dort a chvíli si povídali, pak někdo začal bušit na dveře.

Jako první se zvedl Drew, s tím že tam dojde, podívala se a ně Mia a já ji chytnul za ruku.

Od dveří se začal ozývat křik. Radši jsem vstal a šel jsem se tam podívat. Ve dveřích stál Drew a nějaký chlap, který vypadal dost opile.

Z pohledu Drewa

Někdo začal bušet do dveří, tohle tady bývalo každý večer, nechtěl jsem Miu zneklidňovat, a tak jsem šel ke dveřím sám, ještě jsem kývnul na mamku, ať radši sedí, sama toho měla dost, když ho musela každý večer vyhazovat. Jo mluvíme o našem otci, od té doby, co Mia udělala tu věc, se každý den opije a pak tady večer opilý otravuje.

"Tati co tady zase děláš?"

"Chci jen mluvit s mojí holčičkou a omluvit se ji."

"Už jsme ti řekli, že Mia tady není."

"Drew prosím, já ji mám moc rád, nesmí se na mě zlobit, nikdo z vás se na mě nesmí zlobit, udělal jsem strašně moc chyb."

"Měl by ses jít někam vyspat, jsi opilý."

Za mnou se objevil Harry. Můj táta si ho hned prohlídnul od hlavy až k patě.

"Co to je za chlapa a co dělá tady u nás doma?"

"To je Harry, můj kamarád ze školy."

"Proč tady je?"

"Tati to tě nemusí zajímat."

Harry se postavil vedle mě.

"Drew můžu nějak pomoct?"

"Ne to je dobrý, on táta už půjde."

Nakonec táta ještě chvíli otravoval, že chce jít dovnitř, ale přesvědčil jsem ho, že nikdo není další doma. Bylo mi jasné, že se zítra zase vrátí.

"Harry nebudeme Mie říkat, že to byl její otec."

"Dobře."

S Harrym jsme se vrátili zpátky do obýváku.

Z pohledu Mii

Moje mamka si ke mě sedla a chytla mě za ruku.

"Mami děje se něco?"

"Ne všechno je v pořádku."

"Kdo to je?"

"To je asi nějaký opilec, Drew to zařídí."

"Já se tam mami půjdu podívat."

"Ne miláčku, hezky tady seď."

"Dobře."

Když se vrátil Drew s Harrym, chytl mě Harry za ruku, že už půjdeme. Tak jsme se rozloučili a moje mamka pozvala Harryho, že může kdykoliv přijít. Sedli jsme si do auta a Harry se rozjel.

"Kdo to byl?"

"Co myslíš zlato?"

"Ten chlap."

"Nějaký opilec, Drew taky nevěděl."

"Opravdu?"

"Ano."

"Tak dobře, kam to jedeme?"

"Chtěl bych ti ukázat ještě, kde bydlím já, je tam teď jen moje sestřička, naši jsou na týden pryč."

"Dobře, nebude se tvoje sestra zlobit."

"Nebude, ona není jako oni, je to zlatíčko."

Chvíli jsme jeli a pak jsme přijeli před bránu domu, za kterým se se tyčila vila, která byla velkou jako nějaký palác.

Počkali jsme, než se brána otevřela a pak jsme vjeli dovnitř.

"Wau to je ale velké."

"Počkej, až to uvidíš vevnitř."

"Vrátíš se pak se mnou zpátky do domu Ashtonových?"

"Samozřejmě, nemohl bych tě tam nechat samotnou."

"Děkuji."

Harry mi pomohl s auta a šli jsme dovnitř.