Short Horror Stories

Poslední písmeno je ,,T,,

,,Kdo hodil ten papírek?! Mio? Mio! Dávej pozor tady nejsme v debatním kroužku, jsme ve škole.!" Napomenula mě učitelka a vytrhla mě z debaty s Lucy. ,,Ano, paní učitelko." Odvětila jsem s úsměvem a mírným sarkastickým podtónem, kterého si nevšimla. Zasedla za stůl a začala opravovat nějaké práce, které tam už nějakou dobu ležely.

Jen co z nás spustila oči, jsem se otočila zpět na Lucy. ,,Lucy musíš přijít, bude tam i Carol. Bude to takový pyžamový večírek, bude sranda." Snažím se ji přesvědčit snad už celou hodinu. ,, Když, já nevím." Odpověděla nerozhodně.  ,,No, tak. Rodiče nejsou doma, budeme mýt celý dům pro sebe." Udělala jsem smutný kukuč. ,,Možná..." To už jsem ji zastavila. ,,Sraz u mě ve tři. Věci na spaní a dobrou náladu s sebou, prosím." Věnovala jsem jí ještě jeden úsměv a se zvoněním na konec vyučování jsem vyrazila ze třídy. Mám připravený skvělý program, počínajíc filmem a zábavou, pokračujíc vyprávěním si strašidelných historek a zakončíme to vyvoláváním duchů. Usměju se jak jsem geniální.

Tin dan Tin dan
Zvedla jsem se z gauče a šla otevřít. Carol a Lucy stály s úsměvy před dveřmi. V rukách tašky a deky na spaní. ,,Pojďte dál milé dámy." Uklonila jsem se a pokynula jsem rukou směrem dovnitř. Začaly jsme se smát.

Večer uběhl rychleji než jsme předpokládaly. Dívaly jsme se na film a jedly u toho popcorn. Pak jsme hrály karty a daly si polštářovou bitvu. Dlouho jsme si ještě povídaly a jedly jídlo co jsem už předem nachystala.

,,Tak jdeme vyvolávat ty duchy konečně." Řekla Carol,  a sedla si netrpělivě na gauč. Carol věděla o mém plánu. ,,Počkejme na půlnoc to bude napínavější." Řekla jsem, ale neunikla mi nejistota v obličeji Lucy. Ona byla takový ten pověrčivý patron. ,,Jestli nechceš vyvolávat duchy, nemusíš. Nikdo tě do toho nenutí." Řekla jsem Lucy a nahodila milý úsměv. Nechtěla jsem ji tahat do něčeho, čeho by pak třeba litovala. ,,Já? Já jsem odvaha sama." Řekla a udělala jakou si podivnou grimasu, že jsme se musely zasmát. Nechala jsem to být, ale ta nejistota tam byla.

Do půlnoci zbývaly dvě hodiny. Sedli jsme si před krb na gauč a začaly si vyprávět strašidelné příběhy. Carol vyprávěla příběh o jedné dívce co se přestěhovala s rodiči do nějakého zapadákova. Zavraždila je a poté spáchala sebevraždu. Ale nikdo prý neví jak to doopravdy bylo, jestli byla psychicky nemocná a nebo posedlá ďáblem, který se skrýval v tom domu. Já jsem zase řekla, že v domě někdy slyším strašidelné zvuky a na půdu radši nechodím. Já a Carol jsme chrlily příběh za příběhem a vyprávěli si co všechno se nám stalo. Lucy jen seděla a poslouchala, byla nesvá a šlo to na ní vidět jak se rozhlíží a kontroluje zda-li je všechno v pořádku.

Hodiny odbily půlnoc a já donesla spiritistickou desku OUIJA. Součástí desky byla planžeta, kterou se jezdilo po desce a v prostředku byl kruh, ve kterém je vždy vybrané písmeno. Položila jsem desku před nás na stůl. Zapálila jsem svíčky a sedla si za holkama do kruhu. Chytly jsme se za malíčky a zavřeli oči. Naše tváře osvětloval oheň z krbu a svíčky. Začala jsem. ,,Duchové, Duchové voláme vás. " Carol a Jane to zopakovaly. Řekly jsme to ještě 3x a poté otevřely oči. ,,Je tu s námi někdo?" Zeptala jsem se. Každá jsme položily jsme ruku na okraj planžety. A ta začala kroužit. Skončila na ANO. Carol se zachvěla a tichu se zasmála. ,,Ptám se první." Řekla a nasadila vážný výraz. Což se ji moc nepovedlo. Začaly jsme se smát a Carol nás okřikla. ,,Duchu budu chodit s Davidem?" Řekla Carol a zatvářila se hrozně vážně. Já jsem to nevydržela a dostala jsem výbuch smíchu. Lucy se taky trochu zasmála, ale za chvíli ten smích zmizel. Trochu jsem se lekla, když se planžeta pod našima rukama pohnula. Kroužila po desce a skončila na NE. ,,Ale holky, já ho zbožňuju. Která z vás to dala na ne, vždyť víte že ho mám ráda?" My jsme na ni jenom nechápavě koukaly a nic jsme neřekly. ,,Však já vám to vrátím." Hodila po nás šibalský výraz. To už jsme se ozvala. ,,Ale my to nebyly." Věděla jsem, že mi to nebude věřit, ale zkusit jsem to musela. Nijak na to nereagovala, předpokládala, že se z toho budeme chtít vymluvit.