Lhář

2.7K 222 32
                                    

Hned jak jsem přišla domů, napsala jsem Chrisovi jestli by nechtěl po škole zajít ven. Ani jsem nestihla udělat nic jiného než si lehnout na postel a už odepsal.

Chris: Promiň, ale ne.
: Proč ne?
Chris: Musím hlídat malého bratrance, někdy jindy.
: Hm, tak fajn.

Co budu dělat? Přemýšlela jsem v duchu. Možná bych si mohla vzít brusle a trochu se projet. Z mého přemýšlení mě vytrhl zvuk bzučícího telefonu.

Paní Hikinsová: Ahoj, omlouvám se, že ruším ale nemohla by jsi na chvíli přijít pohlídat Amy. Potřebuju si něco zařídit.
: Dobrý den, určitě mohla. Za chvíli jsem tam.

Jak jsem slíbila, tak jsem udělala. Vlasy svázala do culíku, přes rameno přehodila tašku a utíkala. Vyběhla jsem zpoza rohu a málem narazila do paní Hikinsové vedoucí za ruku malou Amy. „Šli jsme ti na proti." Vše mi ujasnila. Naznačila, že pospíchá, tak mi rychle Amy předala a utíkala pryč.

Co by jsi řekla tomu, kdybysme si zašli na zmrzlinu Amy?" Navrhla jsme jí s radostí, protože vím že všechny děti zmrzlinu milují. Amy jen šťastně kývla hlavou a objala mě.

Sedli jsme si na lavičku, aby si Amy mohla v klidu sníst tu dobrotu.

Na protějším chodníku zrovna kráčel Christopher s Ashley. Najednou se ve mně zvedl pocit úzkosti.

Z pohledu Chrise:
Pořád ještě mám to zařízení, díky kterému vím, kde se Nicol pohybuje. Nechci, aby se jí něco, stalo protože by to znamenalo konec hokeje. Klidně bych s ní šel ven, ale nechci si s ní nic začínat, kvůli té smlouvě s jejím otcem. Nevzala by to dobře a do smrti by se mnou nepromluvila.

Když jsem šel na místo, kde se Nicol nacházela, potkala mě Ashley. Měla společnou cestu a pak mě pozvala na pizzu a to jsem nemohl odmítnout. Tak jsme šli spolu, jenže, když jsem uviděl Nicol, jak se na nás dívá, měl jsem sto chutí za ní doběhnout a usvědčit ji v tom, že mezi mnou a Ashley nic není. Ale to já neudělal. Jako blbec jsem chytil Ashley za ruku a Nicol ignoroval.
Když jsem se naposledy otočil, abych zjistil zda na nás pořád kouká, zahlédl jsem jen slzu stékající po její hladké, růžové tváři.

Další věc, kterou jsem zkazil...

Tak po dlouhé době tu je další díl.
Líbí se vám?
Děkuju za přečtení. ❤

Jedině OnKde žijí příběhy. Začni objevovat