Netvor

stěhování

,,Pojď dolů Laurí!" zakřičela mamka z kuchyně. Sešla jsem schody do dolní části domu a zeptala se mamky co se děje, řekla mi že se budeme stěhovat. Začli mi téct slzy po obličeji a po mamce jsem vyjela že nechci pryč z tohoto domů a vůbec už ne z našeho města, mám tu plno kamarádů které mám ráda. Mamka mě sice chápala ale nemohla s tím nic dělat, jelikož nás majitelka vyhazuje, protože se bude demolovat. Utekla jsem nahoru do svého pokoje a začala brečet a psát mé nejlepší kámošce Meg, že se budu stěhovat někam kde to vůbec ale vůbec neznám..

Druhý den

Vstala jsem v 6:45, oblékla jsem se, vyčistila zuby, učesala, nasnídala, vzala boty, batoh a šla do školy. Před mým barákem už stála Meg. Skoro pořád na mě čeká abych nemusela sama do školy. Povídaly jsme si o tom že se stěhujeme někam do neznáma.

Začala hodina. A já si sedla do lavice, celou hodinu jsem nějak nevnímala.. Na konci hodiny si mě učitelka zavolala ať s ní jdu do kabinetu, řekla jsem si co jsem udělala, jsem vzorná žákyně a učitelé mě mají rádi tak jsem zvědavá co mi chce říct. Začala se mě vyptávat : ,,copak ti je Lauro? Jsi nějaká zkleslá a na hodině si ani nepromluvila, stalo se něco?"
nejdřív jsem si řekla že by ji to nejspíš nezajímalo ale přece jen jsem ji to pověděla. Učitelka Williamsová jen kývla hlavou a řekla mi že je to příšerné a že jim budu chybět..

Je to moje první tvorba tak snad se zatím líbí :) Díly budou vycházet tak jak se mi to bude hodit teda pokud to bude někdo vůbec číst. :)