Netvor

Až dnes to začalo

10:00
Probudila jsem se, podívala se do mobilu a přišla mi smska a v ní ,,Brzy se odstěhuješ, už se na tebe těším Laurinko :)." řekla jsem si, že to musí být vtípek i když nikdo krom Meg a rodiny moje číslo nemá. A pochybuji, že by si ze mě střílela Meg, jak jsem si to pomalu uvědomovala začalo mě mrazit na zádech..
Zajímalo kdo to byl a kde vzal moje číslo.
V 13:15 přišla Meg. Hned jsem ji tu smsku ukázala i když jsem asi neměla, je strašně pověrčivá a věří na duchy w bůh ví co ještě, to já ne. Teda neříkám, že vůbec, trochu asi jo, ale pochybuju, že by mi to psal někdo z nadpřirozených, to jsem se zasmála. Meg přemýšlela kdo by to mohl být.

Po hodině přemýšlení jsme na to kašlaly, stejně je to blbost. A vysmály jsme se tomu.
,,bzz bzz" přišla mi další smska ,,nevysmívej se nebo to bude ještě horší." úsměv nám slezl z tváří, rychle jsem se šla podívat z okna jestli nás někdo nesleduje a zatáhla závěsy.
Meg byla strachy bez sebe. Uklidňovala jsem ji, že to musí být vtip. Hodně blbý vtip. Ale je blbost aby někdo viděl, že se smějeme, pořád mi to nedocházelo kdo, co a jak.

17:55
Přišli rodiče. Rozloučila jsem se s Meg a odešla domů.
Mamka začala balit nábytek a já se šla podívat do kuchyně, chtěla jsem se najíst, ale už tu nebyla lednička. Šla jsem se zeptat mamky kde je nějaké jídlo, řekla mi ať to vydržím a najím se v novém domě. Jen jsem si pro sebe naštvaně něco zamumlala..

Šla jsem do pokoje, ale už tu nebyla postel. To je hrozný řekla jsem si, je to tu tak prázdný a smutný.. Sedla jsem si na zem, nic jiného mi nezbývá. A začala poslouchat písničky, ovšem že Arctic Monkey.
Podívala jsem se na hodiny 19:26..
Za několik minut mi s určitě vtrhne máma s tím, že už odjíždíme.. 19:30, to je jasný, že sem vtrhla. Bez mluvení jsem odešla do auta.. Po asi 5 minutách přišli i oni.
Tak a už odjíždíme.. Bude mi to tu chybět.. Achjo.

Už jedeme půl hodiny, kam až to sakra jedeme?! Budu dělat, že je mi to jedno, zavřu oči a usnu..