Netvor

Divné zvuky

8:00
Vzbudila jsem se, kouknu na hodiny no to si děláš srandu ne.. Jdu ještě spát  a přikryla jsem se peřinou skoro celá až po uši.
Po asi půl hodiny slyším bouchnutí jakoby mamce spadl hrnec nebi něco takového. Seběhla jsem schody a utíkala do kuchyně se slovy ,,co se sta..." nedořekla jsem, protože tam nikdo nebyl. Hmm divné myslela jsem si že to jde z kuchyně, tak to byl asi taťka pořád dělá rámus.. Ale to jsem si pak všimla lístku má stole ,,Laurí jela jsem s taťkou do města se podívat na nějaký nábytek kterým by jsme mohli vyplnit celý byt a něco i do tvého pokojíčku, vrátíme se asi kolem 1
- Mamka ❤"
V tu chvíli mě zamrazilo a lekla jsem se dalšího zvuku ale to bylo nějaké šramocení neco jakoby škrábání na zeď. To jsem si řekla že už dost ani jsem si nevyčtila zuby ani neučesala jen jsem na sebe rychle něco vzala, obula boty ani klíče jsem si nevzala a práskla dveřmi a začala utíkat k té lavičce kde jsem se poznala s Davidem, Martinem a Alexandrou Když jsem doběhla vzpomněla jsem si,  že mi vlastně Alex řekla kde bydlí, dala jsem se do kroku a šla za ní. Už klidněji, ale pořád vystrašeně. Báronovi
To je její zvonek! Zazvoním. A počkám. Vykoukla nějaká páni nejspíše její mamka zeptala jsem se jestli je Alex doma zakřičela, že jo a šla mi ji zavolat. Alex už rovnou vyšla před barák, všechno jsem ji řekla. Tak mi nabídla abych šla k ní. Neváhala jsem a s radostí šla. Povídali jsme si a já chtěla zavolat mámě jestli už jsou doma přece jenom už bylo půl 1 ale jelikož jsem si nevzala ani mobil tak mám smůlu, zeptám se Alex jestli si od ní nemohu zavolat, řekla že jistě a podala mi její mobil. Začala jsem vytáčet ,,trr trr trr trr... Ano?"
,, jé ahoj mami tady Laura. Jste už doma?"
,,Laurí už jsme na cestě. Něco se stalo?  Obvykle mi nevoláš s tím aby jsi se zeptala jestli jsem doma." nechápavě řekla.
,,No já jsem u Alex. Jestli by jste mě nemohli vyzvednout, je to od našeho domu půl hodiny pěšky jakoby když se jde pořád rovně a pa doleva ten červeno bílý dům hned první."
,,Ale jistě" a zasmála se.
Oddychla jsem ji, že aspoň nebudu muset jít sama do toho strašného domu sama. Je to tam opravdu šíleně a strašidelné řekla jsem Alexadře.
Ona mi věřila, chápala mě a uklidňovala.
,,bzzm"
To asi budou mojí rodiče! Rozloučila jsem se s Alexandr a seběhla schody. Pozdravila rodiče a nasedla do auta.  Když se mě taťka se smíchem na tváři zeptal co se stalo nic jsem netajila a všechno řekla a že mám z toho baráku divný pocit. Mamka řekla, že uvidíme po týdnu bydlení a pak se rozhodne co se dá dělat.

Když jsme dojeli pořád jsem se držela rodičů, který měli namířeno do obýváku. Strašně jsem se bála i přesto že mi bude za necelý měsíc 17 let. V tu chvíli mi to bylo vážně jedno!
Dneska ani sama neusnu budu spát s mámou! Stejně má obrovskou postel na kterou se vejde nejméně 6 lidí.

21:15
Už jsme s mamkou byli v posteli. Já si nasadila sluchátka a pustila písničky na plný pecky z důvody abych neslyšela hnusné zvuky. Po asi hodině civnění do mobilu jsem usnula.

Ještě jednou se omlouvám, že jsem dlouho nevydávala příběhy, snad teď budu více aktivnější :) a poslední slova jen.. Snad jste si užily další příběh :)