Netvor

Malé překvapení

Vzbudila jsem se okolo 10 hodiny, rychle jsem vstala z postele a zavolala Meg jestli by třeba v 1 nepřišla před barák, byla udivená protože tou dobou už jsme měli odjíždět. Samozřejmě nebyla proti, vysvětlím ji to i když to není nějaké velké plus pro mě, je to jen jeden den zpoždění..

12:30
V tu dobu už jsem objedvala. Měla jsem jen nějakou kuřecí polévku.
A za půl hodiny má přijít Meg! Už se nesmírně na ní těším!
I když budu bydlet bůh ví kde, budeme si volat, psát a kdybych mohla sem tam za ní přijedu! Ovšem ne jenom za ní, ale za všema mýma kamaradama od tud.

Achjo.. Tak moc mi budou chybět. ,,bzz bzz" zavonil mi telefon a v něm zpráva ,,už jsem dole."
Rychle jsem běžela za ní! Ptala se kde mám mamku, protože vždycky když Meg přijde mamka kouká z okna.

Všechno ti řeknu. Přišla jsem včera domů a nikde nikdo, tak volám tátovi kde jsou a on, že mamka spadla ze schodů. Prý to neni nic vážného, tak jsem si z toho nic nedělala. A právě proto tu ještě teď jsem! Sice už zítra odjíždíme, ale aspoň ještě dnešek si užijeme a zejtra trochu taky. Odjíždíme až v půl 7.

Meg byla nadšená! Nedivím se jí. Známe se už od narození a je to strašné když se máme rozloučit..

Měly jsme něco málo v peněženkách, tak nás napadlo, že by jsme mohly vyrazit do města, dobrý nápad.
Šly jsme okolo obchodu se šperkami, koukly jsme dovnitř a uviděli jsme dva náramky s nápisem Best friend forever. No to je jasný, že jsme si ho koupily.

Podivala jsem se na hodiny ,,19:30" už bych nejspíš šla. Byla jsem i unavená.
Přišla jsem domů odhodila ze sebe všechno oblečení. Teda krom spodního prádla ovšem. Lehla si na postel a rázem usnula.