,,Co bys teda chtěl dělat ?" zeptala se ho zvědavě
,,Pojď ke mně domů."
,,Proč ?"
,,Mám tam pro tebe dárky."
,,Ale já od tebe dárek už dostala." zamračila se a na čele se jí objevila vráska
,,Co ?" na tváři se mu objevil úsměv , protože si myslel , že jenom žertuje
,,Počkej tady." poručila mu a došla pro krabičku
Prohlédl si náhrdelník a zamračil se.
,,Odkuď to máš ?"
,,Ten den co jsi odešel , tak jsem se šla podívat za dveře s domněním , že tam budeš čekat a ,že ti otevřu a našla jsem tam tohle." kývla hlavou k náhrdelníku
,,Kdo ti to dal ?" zavrčel
,,Vždyť ti říkám jak to bylo."
,,Chloé , nechoď na mě s tím. Řekni mi kdo ti dal ten náhrdelník." řekl se zaťatou čelistí a na čele mu vystoupla modrá žíla
,,Ty mi nevěříš ?" zašeptala a po tváři jí stekla slza
,,Já nevím jestli ti můžu po tom všem věřit."
Na tváři mu přistála facka a zanechala červený otisk.
,,Promiň." omluvila se a snažila se ho pohladit po zarudlém místě on se , ale odtáhl. Otočil se na patě a šel se obléknout
,,Harry-."
,,Nemluv na mě." vyplivnul a prostě odešel
Stála na místě jak přikovaná , nemohla vykřknout ani jediné nemohla se ani pohnout.
,,Veselé Vánoce." zabručel a kopnul nohou do konferenčího stolku
Chodil po domě půl hodiny dokud nepřišel na jedinou rozumnou myšlenku. Mohl se opít to ano , ale co by kromě koconoviny z toho nakonec měl ? Nic.
Něco v něm ho užíralo a donutilo ho , aby se choval tak jak se choval. Byla to žárlivost , žárlivost na někoho o kom sama Chloé nevěděla kdo to je. Jak smutné , že ?
Bál se , že si najde někoho lepšího než je on a zamiluje se do něj. Někoho kdo je víc jako ona.
,,Miluji tě." - nic jiného v jeho hlavě neznělo jen tyto dvě bolestivá slova , které si přál znovu slyšet.
,,Idiot. Jsem idiot !" zanadával a hodil s předraženou vázou o zeď.
Rozleťela se na milion kousků jemu to , ale nevadilo bral další věci a ničil je stejně jako svůj život. Dala mu tolik šancí a on je pokaždé zkazí.
******
Zachumlala se hluboko do teplé deky a pozorovala film , který měla puštění na notebooku.
Za oknem silně sněžilo a sněhové vločky tvořily Londýnu sněhobílý plášť.
Nevěděla co si má myslet o sobě , o něm a ani o nikom jiném. Řekla mu , že ho miluje a ani přes to jí nevěřil.
Zazvonil zvonek a ona se rychle zvedla s očekáváním , že to bude on a bude se chtít omluvit. Nebyl to , ale on za dveřmi stála opět její matka.
,,Ahoj mami. Znovu."
,,Už sis to rozmyslela ?" zeptala se arogantně a překřížila své ruce na hrudi.
Chloé si povzdechla a pustila svou matku dál. Byla ráda , že nemusí být na Vánoce sama se svými myšlenkami.
,,Chceš kávu ?" zeptala se a její matka jenom přikývla
,,Jak se máš ?"
,,Dobře. Studuji medicínu , mám práci a bydlím tu se spolubydlící."
,,Jsem na tebe pyšná."
,,Ehm- děkuju ?"
,,A kde je Styles ?"
,,No - on. Je doma."
,,Doma ? Na Vánoce kdyby měl být s tebou . Zajímavé." posoudila a znovu se napila kávy
,,No on usoudil ,že by to tak bylo lepší." zalhala a sklopila pohled k zemi ,neuměla lhát a její matka to pokaždé poznala
,,Nelži mi. Mezi Váma to neklape jak by taky mohlo ? Jste úplně rozdílní. Nehodíte se k sobě a ani ti určitě neřekl ,že tě miluje ,jak by taky mohl když to není pravda." Ušklíbla se a podívala se Chloé do očí
,,To jsi sem přišla ,aby jsi mi ničila ještě víc život ? A pro tvojí informaci řekl mi , že mě miluje."
,,Jsi zatím mladá nic o lásce nevíš a ani jsi jí nezažila." odfrkla a pozorovala svoje nehty jako by byli nejzajímavější věc v její blízkosti
,,Máš pravdu jsem mladá , ale o se přede mnou ani nezmiňuj to ty jsi byla neschopná mi věnovat víc pozornosti a lásky ,po tom co umřel brácha jsi byla jenom v práci ,cokoliv pro tebe bylo důležitější než já."
Její matka se zvedla a dala jí facku.
,,Nejseš moje dcera ,ta by se takhle nikdy nechovala." vstala a odešla
Chloé si přiložila ruku na zarudlou tvář a seděla dál na tom stejném místě.
Co když má pravdu ? Harry jí změnil to moc dobře věděla ,ale co když to všechno byla z jeho strany jenom hra ? Špinavá hra ,která jí má zničit.
,,Ne." řekla si sama pro sebe a pustila si opět ten nudný romantický film ,který nevnímala
******
,,Ahoj Natalie, potřebuju ,abys přijela ." řekl zoufale do telefonu a čekal na její odpověď
,,Podle tvého tónu hádám ,že je to naléhavé."
,,Ano ,přijeď prosím co nejrychleji ,potřebuju tě."
,,Dobře zlato , za hodinu tam budu." povzdechla si a zavěsila
