Miraculous Ladybug, Chat Noir and...

kapitola V.

Teď bude pohled Ladybug po tom, co Chat zmizel v obraze :)

,,Chate!!!"

Nesmím panikařit Mari uklidi se... dostaneš ho ven.

,,Tak broučku a máš po kočičce, už mi zbýváš jenom ty a vaše miracula budou moje. Ušetři si boje a dej mi je."

Nastavil dlaň, ale já se sebejistě usmála a začala točit yoyem.

,,Tak si pro ně pojď."

Zaťal ruku v pěst a začal na mě střílet.
Úspěšně jsem se vyhýbala, ale pořád jsem měla obavy o Chata a to mě vyvedlo z míry. Těsně vedle mě proletěla jeho rána a pomalu se ke mně přibližoval. Tak jsem rychle utekla za roh.

Co teď, co teď co teď? Mari mysli!

,,Lucky charm!"

Do rukou mi spadl obraz.

Bezva, jako by jich tu nebylo málo.

,,Vylez Ladybug, snad se nebudeš schovávat?"

Přišla jsem před něj a v ruce držela ten obraz.
Kupodivu nestřílel, ale překvapeně koukal.

,,K-k...kde jsi to sebrala?! Okamžitě pusť můj obraz!"

Aha...tak proto

,,Něco za něco, já ti dám obraz a ty mi na oplátku dáš ten tvůj štětec. Platí?"

Chvíli přemýšlel, ale pak se usmál.

,,Myslíš si, že jsem tak hloupý, abych ti dal svou zbraň? Tak to se šeredně pleteš."

,,Fajn když myslíš.."

Začala jsem mu obraz pomalu trhat a zpanykařil.
Mezitím se za jeho zády objevili tři lidi a tím byl i Chat. Naštěstí byli potichu a Frau Brosse si jich nevšiml.
Ale začal po mě zase střílet.

Chat Noir

Naštěstí si nás ten zrzek nevšiml a naznačil jsem Bell, aby byla potichu.
Ta přikývla já se mohl zase věnovat zrzkovi a Ladybug, pořád po ní střílel a mě nenapadlo nic lepšího, než na něj skočit.

,,Co?!"

Byl vcelku překvapený, aby ne, jsem prostě dobrý.
Vytrhl jsem mu štětec z ruky a hodil ho Ladybug.

Ta ho jenom zlomila, očistila motýla co z toho vyletěl a pak tu pohromu kolem sebe zase napravila.
V podstatě jako vždy.
A jako vždy se musím dívat jak moje tajemná láska odchází, ale už mě to nebavilo chci jí to říct, jsem přece Chat Noir mně nikdo neodolá.

Z hluboka jsem se nadechl a šel k ní.
,,Má Lady, chtěl bych ti něco říct, já..."

Píp píp

Ale noták...

,,Chate pípá ti miraculum měl bys jít, řekneš mi to příště."

Ladybug mi věnovala nádherný úsměv a odešla mezi paneláky.

Já tak jen tak sklesle stál a litoval jsem, že jsem jí to neřekl.