Miraculous Ladybug, Chat Noir and...

kapitola VIII.

Adrian

Ne Bell prosím ne...

Neměl jsem moc času, akuma během chvíle přiletí a pak na výběr mít nebudu, musel bych bojovat se svojí kamarádkou.

Stojí mi Ladybug za to, abych se tu schovával za rohem a pak toho tiše litoval?

Musím jí vidět hned teď?

Jsem vůbec připravený na to jí říct o svých citech vůči ní?

Ne.

Z hluboka jsem se nadechl a vkročil do uličky, kde Bell brečela.

Přešel jem k ní a klekl si, nejspíš mě nezaregistrovala a tak jsem jí položil ruku na rameno a tiše pronesl...

,,Bell děje se něco? Můžu ti nějak pomoct?"

Konečně zvedla zrak a já uviděl její červené, ale i přes to překvapené a smutné oči.

,,A...Adriane? Co...co tu děláš?"

Jejímu údivu jsem se lehce usmál.

,,Můžu ti nějak pomoct aby ses cítila líp?"

V její tváři se zase objevil nával smutku.

,,Jak bys mohl? Lidi na mojí škole neovlivníš a určitě máš svých problémů spoustu."

I když o tom nevíš, jsem Chat Noir a tak je mojí veselou povinností ti pomoct...

Měl jsem sto chutí jí to říct, ale to by asi vyvolalo rozruch.

,,Co jsi to říkala o svojí škole? Ubližuje ti tam někdo?"

Snažil jsem se to říct jemně, ale na to se zase schoulila do klubíčka a začala plakat.

No super Adriane.....

Tentokrát jsem jí vzal za obě ramena.

,,Bell, podívej se na mě."

Zvedla hlavu a podívala se mi do očí.
I když jí po tvářích tekly slzy, tak byla svým způsobem krásná...

Na co jsem to právě pomyslel?????

Koutkem oka jsem zahlédl akumu, který se pomalu snášel z výšek střech, aby ovládl další osobu.

,,Bell, ať ti udělali cokoliv, slibuji, že už ti nikdy nikdo neublíží, jak ve škole, tak ve tvém osobním životě. Slibuji, jako že se Adrian Agreste jmenuji.
Necháš mě ti pomoct?"

Chvílí se na mě nevěřícně dívala, ale pak se mi vrhla kolem krku a objala mě. Chvíli jsem byl v šoku, ale pak jsem ji také objal.

,,Děkuji..."

Tiše zašeptala a tehdy jsem si všiml, že jí akuma sedl na její hnědou brašnu, ale neby pohlcen. Zbarvil se do bíla, jako když ho očistí yoyo Ladybug a odletěl.

Usmál jsem se a objal Bell ještě pevněji.

Uvědomil jsem si, že jsem jí pomohl, ne jako superhrdina Chat Noir, ale jako obyčejný Adrian Agreste.

Tak jo... snad se vám kapitolka líbila a že svého rozhodnutí nelitujete ;D.
Tak co myslíte? Bude v Adrianovo moci ochránit jí?

Taky se omlouvám, že chvíli nic nevyšlo, ale neměla jsem přístup k wifi a volný čas jsem taky postrádala :D.

Tak jo..... děkuji za přečtení, votes a komentáře :).

Přeji krásný den :)

Vaše Niagra ;).....