Od Té doby, co mě sem zavřeli mám v hlavě prázdno. Pořád nemohu uvěřit, že se mi to opravdu děje. Tak dlouho jsem žila normální život a pak najednou ,jako kdyby mně někdo kopl do břicha a Já už nepopadla dech. Celé dny trávím zavřená v tehle místnosti, které říkam ,,Kopka'' . Jen vždycky jednou za týden mě pustí na asi 4 metry velký plácek pokrytý travou a jedním stromem a tvari se u toho jakoby na mě byli desně hodní . Ale posledních pár týdnů uz jsem ani ten plácek nespatřila. Denní světlo tu snad ani není a hvězdy už asi taky nikdy neuvidím. Pamatuji si jak jsem se tu ocitla poprvé. Všechno to vypadalo uplně jinak ...
ČTEŠ
Zničena
FantasyOtevřu oči. Vidím tmavou noční oblohu. Nademnou září jasné hvězdy...ale to nejsou hvězdy. Posadím se. V místnosti je plno malých žlutých světélek.Chci si sednout, ale moje nohy mě neposlouchají. Kroutím Se ,jak jen to jde. Slyším cvaknutí a na...
