Stojím na skále . Proti Mě fouká příjemný vítr. Opřu se o něj. Náklaním se nad hlubokou propastí .Vezmu kamínek a hodím ho do propasti .Poslouchám, za jak dlouho dopadne. Nakláním se. Kamínek ještě nedopadl. To musí být Hluboká propast. Ujede mi noha a Já se řítím do propasti. Mácham nohama kolem sebe. Vítr mi sviští kolem uší.... už jsem skoro na dně....
už zase jsem na louce. Zamířím směrem k mému domovu. Nikdo tam není. Otevřu dveře,ktere si tu nepomatuji . Uvnitř není jediný kus nábytku. Sednu si na tvrdou zem v rohu. Usnu...
ČTEŠ
Zničena
ФэнтезиOtevřu oči. Vidím tmavou noční oblohu. Nademnou září jasné hvězdy...ale to nejsou hvězdy. Posadím se. V místnosti je plno malých žlutých světélek.Chci si sednout, ale moje nohy mě neposlouchají. Kroutím Se ,jak jen to jde. Slyším cvaknutí a na...
