probuzení

24 1 0
                                    

,,Hmmmm...mm...ehmm......auuu. '' zvednu se. Jsem zpátky ve své kopce a děsně Mě bolí hlava. Chvíli mi trvá než zaostřím. Natáhnu se po vypínači. To je to jediné ,co tu mūžu sama ovládat. Vypínat a zapínat to umělé ozáření. rozsvítím.,,Aaa'',,bože'' ,,auuuu'' lekla jsem se tak, že jsem se bouchla zátylkem o zeď. V mé kopce něco je . Třu si zátylek rukou a pomalu se přibližuji k hrbolaté dece. Nikdy tu nic nebylo. vždycky jenom Já a vypínač. Deka se pohne. Škubnu sebou. Pod dekou zahlédnu kus bezchybného obličeje. Opatrně se znovu přiblížím. ten kluk. Nikde žádne sklo. Vypadá to, že ještě spí. Lehce si k němu přisednu. Opravdu je moc hezký. Znovu si ho detailně prohlížím. Takhle vypadá ještě mladší, tak na 16. Vstanu a zhasnu. Nechci , aby se probudil.

Zničena Kde žijí příběhy. Začni objevovat