Zničena

záhada

Probudím se do uplné tmy. Luk ještě spí. Opatrně se vymaním z jeho objetí. Potichu si stoupnu a popojdu k rohu místnost.
,,aaaaaugrm... ups''. Co to sakra je. o něco jsem zakopla. ,,Luku ,Luku.. probuď se . Něco tu je.''
Ale hned, jak se otočím, zjistím ,že Luk už je dávno vzhůru.
,,cože ? Proč tak řveš?? kde to je? ''
,, no Já nevím přesně. Zakopla jsem o to.''
Pomalu se proplížime kolem zdi k vypínači. Cvak. brada mi spadne až k nohám. Čekala jsem něco ....něco více ...více. . Nenormálního? Ale tohle...
,,Vždyť to je židle..'' nemůžu tomu uvěřit , proč by sem dávali židli. Po chvíli si všimnu , že v místnosti přibyli ještě další tři věci.
,,Luku koukej ...dvě postele a dvě židle. ''
jedna postel má oranžový povlak a druhy modrý. Stejně tak židle. Oni všechno slyšeli....a viděli. uplně všechno.
,,Co to má znamenat ??'' Duma luk. Dojdu k posteli a důkladně ji prozkoumám. Vypadá normálně. Má jemný povrch. Hladím ji rukou a uživám si měkkosti téhle novinky. Rozvalím se na ní. Už tak Dlouho jsem neležela na posteli. Je vážně tak měkka.
,,To nevím ,ale je to příjemný. ''
,,Jedna pro mne a druhá pro tebe '' dodám.
Ještě Te posteli uplně nevěrím ,ale její pohodlnost me přesvědčí.
Luk se vahavě přesune k Té svojí a ještě chvíli dumá. Výpada to,jako by si prohlížel, jestli je v rostla do země. Sama si ještě jednou prohlídku postel , ale už v leže.
Uslyším vrzání a leknu se tak až se se mnou celá postel zatřese. Luk si opraší ruce vypadá , že je se svým dílem spokojen.
Přísunul si ji těsně k ME, takže máme něco jako manželskou postel . Šibalsky se na ME usměje.
,,To je lepší. ''
Natáhnu se a strhnu ho do peřin .
,, Měla jsi pravdu jsou užasně měkký. .. hmmmm'' zamumlá Luk do polštáře.
,,Jo jo,Já mám vždycky pravdu. '' natáhne se a políbí Mé na čelo.
,,O tom nepochybuji ''