1888.

2. část - Promiň mi to.

Probudila jsem se a stále ležela na tom stejném místě.

„Co to sakra bylo?“ Vstala jsem a oprášila se.

Že by to předtím byla čarodějnice?

Už jsem se s některými potkala, ale vždy byly odtažité.

Nedivím se, když se o mě i učí.

„Aria Lotherdam, nebo také Ripper“ Takhle jsem napsaná v jejich čarodějnických knihách.

Kdysi se mi to dost zamlouvalo, ale teď, když už se chovám jako člověk – skoro- tak mi to přijde ponižující a divné.

Konec přemýšlení nad minulostí, to co bylo, nevrátím.

Vyndala jsem z kapsy mobil a podívala se kolik je právě hodin.

Bylo pár minut po jedenácté.

Odcházela jsem něco po desáté, takže jsem tady ležela asi… skoro hodinu.

Ještě, že jsem rychlá a doma jsem byla v cuku letu.

Někdy bych chtěla, abych se mohla přeměnit v netopýra a letět na místo běhu.

***

„Jsem tady. Promiň, že jdu tak pozdě, potkala jsem někoho a …“ Zarazila jsem se protože jsem si uvědomila, že mluvím do prázdna.

Claire ještě nebyla doma.

„Super!“ Řekla jsem sarkasticky a hodila klíčky do misky na klíče.

Hodila jsem sebou na gauč.

Náš byt byl vymalován tmavě červenou, což mě trochu dráždilo, ale zvykla jsem si na to.

Jak jsem tak ležela na gauči a koukala se do stropu, všimla jsem si pár mastných skvrn.

To se stává, když děláte palačinky a vyhazujete je do výšky.

Nezkoušejte to bez dohledu zkušených osob!

Celý dnešní den byl vyčerpávající a já jsem unavená.

Oči se mi klížily – ano, upíři spí.

Zavřela jsem je a představovala si to nejkrásnější.

Být člověk.

Moci si ublížit, cítit bolest, cítit něco k někomu, mít strach a být sama sebou.

Lidé si pořád na všechno stěžují, ale být tím, čím jsem já, je mnohem těžší.

Začala jsem pociťovat, jak odcházím do říše snů.

***

Zase jsem v Anglii na lavičce.

Venku sněží a je zima.

Mrznu.

‚Jak to, že mi je zima?‘ Nedocházelo mi, že jsem zase zpátky na tom místě, kde to vše začalo.

Všude bylo ticho.

Najednou se nade mnou objevil Harold.

Nebyl tak zdvořilí jako poprvé, co jsem ho potkala na stejném místě.

Nebral si servítky, chytil mě za ruku a odvlekl mě do jeho hnusné díry.

Něco na mě křičel.