Deník Erica Scotta [DOKONČENO]

Zrůda

Obr. Johnatan Finn

Vstoupil jsem do baráku. Muzika hrála nahlas a lidé se bavili.

,,Hej Ericu!" Mávl na mě Kevin. Běžel jsem za ním.

Šli jsme se rovnou připravit na podium. Jsem rád, že jsem ho nepotkal zatím. Vylezem na podium. Představili se a odpálili to hned pořádnou peckou. Všichni byli nadšeni a zpívali si s náma. Bylo fajn cítit ten adrenalin z podia zase. Už dlouho sem nezpíval, ale šlo vidět, že svůj talent jsem neztratil. Najednou v davu na mě se zatřpití modré oči a hnědá, na patku stříhaná, čupřina. Ano byl to Johnatan. Hlavně teď se musím soustředit a nemyslet na něj.

Po hodinovém vystoupením jsem si šel sednout na bar, abych si trochu orazil. Ale zezadu mi zaklepe na rameno jistá osoba. Otočím se a tam stál usmívající se Johnatan.

,,Ahoj Ericu." Vřele pozdravil

,,Ahoj." Řekl jsem méně nadšeně.

,,Jak se máš?"

,,Báječně ty?"

,,Fajn fajn. Hele promiň za ten rozchod a tak jo? Minulost necháme spát co ty na to?" Řekl na rovinu. Vždy byl upřímný. Někdy to mělo své výhody.

,,Dobře."

Chvíli jsme seděli a povídali si, co se v uplynulých letech dělo.

,,Pane jo. Seš statečný a pořád stejně roztomilý." A pohladil mě po tváři.

,, Hele kámo sorry, ale sem štastně zadaný. A už budu radši muset." Chtěl jsem se z toho vyvlíknout, ale hned, jak sem si stoupl mě přišpendlili dva kluci zpátky na židli.

,,Tak poslouchej. Nenajal sem tě sem, aby si mi tu vrávoral. Potřebuju od tebe malou službyčku. Takže mě neser a jdem." Řekl Johnatan. Pořádně mě vyděsil. Jeho jemný tón hlasu se stal tím nejvražednějším, jaký kdy sem slyšel.

Úplně mi ztuhla krev a on a jeho dvě "gorili" mě odtáhli do sklepa. Nemohl jsem křičet nic. Nikdo si mě po cestě nevšiml, takže sem v háji. Když jsme vlezli do sklepa byla všude tma a já se bál, co semnou bude. Byl jsem k něčemu připoutám, ale nevím k čemu.
Po 10 minutách panikaření se tam objevil Johnatan.

,, Tak Ericu, nikdy jsem nemohl zapomenout na tvojí rozkošnou tvářičku. A nejsem jediný, kdo je na tebe zvědavý. Víš započal jsem takový byznys. Pár lidem rozvěsím fotek nějakých fešáků, a ty u kterých je největší kurz prachů. S ním natočím jedno spešl video. Takže gratuluju, byl jsi vybrán ty.Z klukama už se nemůžem dočkat, protože ty si tak kurva krasný." A ušklíbl se. Chtěl jsem mu říct tolik sprostých nadávek, ale přes svázanou pusu to šlo těžko.

Světla se konečně rozsvítila. Teda radši bych byl rád kdyby ne. Po zmateném poletování očích jsem zjistil, že sem přivázán k posteli. V místnosti byli ještě dvě kamery. Jedna naproti postele. A druhá po mé pravici. Neuplynula moc dlouhá chvíle a z rohu se vynořili 2 další kluci a nevypadali, že by mě zachránili.

Johnatan vytáhl z kapsy nožík a rozřízl mi triko a kalhoty. Okamžitě jsem začal sebou škubat,ale to mi vůbec nepomohlo. Všichni 3 ke mě přišli a začali mi opečovávat tělo. Každý měl svůj styl a i když se snažili být jemný mě se chtělo zvracet. Před tím vším jsem zavřel oči. Cítím, jak se přes můj zákaz můj penis staví. Hned jak to Johatan zvětřil, se k němu přesunul. Serval mi boxerky a začal mu věnovat celou svou pozornost. Jeden z chlapů si nademně stoupl. Sledoval mě. Nevím na co čeklal, ale děsil mě. Johnatanovi rty odváděli skvělou práci a já se vší silou snažil bránit tomu vzdychání, ale bohužel marně. Přes šátek se začal ozývat můj stén a chlap na demnou se ďábelsky usmál. Rozvázal mi šátek a při mém dalším vzdychnutí mi ho strčil do pusy. Co do pusy. Do krku a bylo to fakt nepříjemný. Slzy padali jedna podruhé, ale jim to bylo abslutně jedno. Rozvázali mě od postele. Hned jsem se snažil utýct,ale Johnatan mě chytl. Stáhl si mě na klín.Chvíli mi rozséval polibky na krk. Ale pak se stalo to nejhorší, co mohlo. Strčil mi celou jeho chloubu do zadku. Bylo to hrozný. Chlápci se prohodili tentokrát ten, co mi opečovával bradavky mi strčil do pusy jeho nádobíčko a ten druhý se přesunul k mýmu. Johnatan začal vší silou přirážet. Nebyla to žádná slaz, co hned přišla. Byla to neskutečna bolest. Ječel jsem. Jenže chlápkův penis moje křiky ztlumoval. Mé slzy tryskali ven a já si přál, aby přišel Will. ,, Hej kámo on krvácí." Řekl muž co mi kouřil. ,,To je mi jedno. A neotravuj. Chci se do něj udělat, ať krvácí nebo ne." Odpověděl necitelně Johnatan a pokračoval. Bylo to to nejhorší co sem zažil. Ta bolest byla ta nejhorší, co jsem snad fyzicky pocítil.
Naštěstí Johnatanova výdrž nebyla zas tak dlouhá a ostatních pánů taky ne. Takže brzo se uspokojili. Když si oddychli zavázali mi oči a někam mě odnesli. Byl jsem nahý, ale v tu chvíli bylo to poslední na co sem myslel. Vyhodili mě někde u silnice a odjeli. Rozvázal jsem si oči. Byl jsem nahý uprostřed cesty v noci.Teď už to rozhodně byla první věc, na co sem myslel. Ta bolest bohužel nepřestala, a tak jsem se moc na nohou neudržel. Když jsem se zorientoval, kde jsem došlo mi, že jsem kousek od bytu. S příšernou bolestí jsem se do plazil před dveře. Byl sem tak vyčerpaný, že jsme nemohl otevřít dveř Jediný, na co jsem se zmohl, bylo zaklepaní. Poslední věc, kterou jsem z toho večera viděl byl vyděšený výraz Williama..