The Color of Fire (N.H.)/pokračování HouseKeeper/

* Tutor...*

Tak jo děvčata, dneska žádné napětí. Dnes si dáme oddechovku a trochu té romantiky jestli se tomu dá tak říkat ♥

Wembury – pobřeží Cronwallu

Kuchyní a velkou jídelnou domu se rozléhá hovor a smích. Celá společnost se sešla k pozdní večeři, jelikož dnes byli celý den na výletě a na pořádné jídlo krom pikniku na pobřeží nebyl čas. Stůl přetéká studenou kuchyní a každý si bere to na co má chuť.

Freddie a Rose se jako vždy pošťuchují a jeden druhému nedají chvilku pokoj. Pod stolem se plazí Adam a je úplně šťastný když ho následuje malá Grace. Patric škádlí Rose a její smích je slyšet asi nejvíc. Jejich smích se mísí ze smíchem dospělých a v tu chvíli vše vypadá jako by se nikdy nic nestalo. 

Mary-Ann pozoruje svého manžela a všechny své přátele a její myšlenky zalétnou o pěknou řádku let zpátky, kdy se všichni setkaly a kdy všechno tohle vzniklo. Z jejího rozjímání jí vyruší vibrace telefonu v kapse. Vytáhne telefon a zjistí že volá Zayn.

Ahoj Zee, jsem ráda že voláš, jak to s vámi vypadá"

„Zdravím tě Mary-Ann dorazíme zítra odpoledne a přivezeme sebou i Marka porouchalo se mu auto, takže ho svezeme. Aby jste ho nečekali dnes večer."

Při zmínce o Marku Larsenovy se musí Mary-Ann usmát. Mark je soukromým učitelem a dobrým přítelem Louise. Jezdí za nimi, pokud jsou děti vzaty ze školy a cestují s nimi, aby je doučoval. Vzdělání se nesmí zanedbat, a i když z toho všichni školáci nejsou vůbec nadšení je to nutné.

„Díky Zee budeme vás čekat, moc se těším" Mary-Ann se rozloučí a ukončí hovor. Všechny zvědavé pohledy se upírají jen na ni, takže jim přetlumočí Zaynův vzkaz a na jejím obličeji se objeví skoro pobavený úsměv stejně jako na tvářích ostatních při zmínce o Markovy. Všem školou povinným jakoby najednou došla energie. Rose a Patric se snad nemůžou tvářit kyseleji a u Darcy a Freddieho tomu není nikterak jinak.

Mary-Ann se podívá na Nialla a oba mají co dělat aby nevyprskli smíchy. Jejich děti nejsou školou nadšené, ale nedá se nic dělat. Konec školního roku se blíží a tento rok už byli dvakrát mimo školu, a hlavně Rose musí dohnat některé známky a při její povaze to bude docela problém. Ale zase Mark alespoň ví jak na ně. Někdy se zdá, že se s ním naučí více jak ve škole.

„Takže je čas jít do vany a do postele vážení" Harryho hlas se rozlehne teď už poměrně tichou místností po zjištění co je od zítřka čeká a všichni se dost bez nálady zvednou od stolu a šourají se za doprovodu pobavených pohledů rodičů do patra. Louis, El, Harry, Olivia a Niall s Mary-Ann sledují to procesí a mají opravdu co dělat aby se nezačali smát.

Jen malí Adam si hoví u Liama na klíně a nemá z toho všeho ještě pořádně rozum, jeho jediného se to netýká a také Grace která nastupuje do školy až v září, ale jak ho všichni pozorují jak se mu klíží očka nebude trvat dlouho a budou mít nakonec poklidný večer.

Liam nakonec odnese spícího Adama do jednoho z dětských pokojů, Niall ho následuje ze skoro spící Grace a oba je uloží do jejich postýlek. Zhruba po hodině jsou všechny ratolesti v postelích a jak se zdá po celodenním výletě jsou všichni hodně unavení, protože skoro okamžitě usínají.

Když se Niall vrátí do jídelny zjistí, že tam Mary-Ann a ostatní nejsou. Všechny najde na zahradě krom Mary-Ann. Olivie ho nasměruje na pláž kousek od domu a do ruky mu vtiskne malí kyblík na led s vychlazenou láhví vína a dvěma pohárky.

Niallův nechápaví pohled pobaví nejen ji ale i kluky. „Běž za ní Ni, potřebujete si odpočinout, kdyby něco o děti se postaráme. Užijte si trochu volnosti" po jejím vysvětlení se na ně Niall jen vděčně usměje a vydá se na pláž za svou drahou polovičkou. Sám už ani neví kdy naposledy měli klid sami dva pro sebe. Už to bude hodně dlouho. Po cestě potká jednoho muže z ochranky která je tu pro jistotu na stráži, ale díky tomu že všem velí Paul je vše naprosto diskrétní.

Pohled Mary-Ann

Vydala jsem se na pláž abych si trochu pročistila hlavu. Potřebovala jsem být chvilku sama a popřemýšlet o tom všem. O tom co se za posledních pár měsíců stalo, bylo toho moc a já mám někdy pocit, že mi praskne hlava z přemíry těch informací a událostí.

Našla jsem si pohodlné místo v dunách nedaleko našeho plážového domku. Opřela jsem se o starý kmen a jen tak zavřela oči. Poslouchala jsem to ticho přerušované jen občasným šumem vln a křikem racků. Na nebi se pomalu a jistě ukazovali hvězdy a já konečně po tolika dnech napětí uvolnila své tělo a prostě jen relaxovala. 

Hlavou mi běželi myšlenky a obrázky. Niall a děti. Harry a ostatní. Jak dobře mi bylo v jejich přítomnosti. Jakoby se všechny starosti rázem ztratily. Oni byli moje rodina, kterou jsem už dlouho neměla. Neuměla jsem si představit, že bych je všechny jednou ztratila. 

Při té myšlence se moje srdce prudce rozbušilo a do očí se vtlačili slzy. Ta myšlenka byla ohromující, to že by se jim všem něco stalo. Nechala jsem slzy aby mi smáčeli obličej. Cítila jsem jak se všechno nahromaděné napětí ze mě dostává pryč spolu s nimi.

Pohled Nialla

Šel jsem pomalu podél pláže a vychutnával si jen zvuk vln a utichající křik racků. Věděl jsem zhruba kde může být. Nebo spíše jsem tušil. Nedaleko plážového domku je starý kmen, určitě bude tam. A nemýlil jsem se. Pomalu jsem se blížil k ní v ruce malí kýblík s ledem a lahví vína od Olivie. Když jsem byl skoro u ní uslyšel jsem tiché vzlyky a mé srdce se skoro zastavilo.

Zrychlil jsem krok abych byl co nejdřív u své milovaném ženy. Sedl jsem si vedle ní a víno odložil stranou. Potřeboval jsem vědět proč pláče, hned jak ucítila mou přítomnost otočila ke mě svůj slzami smáčený obličej a já udělal to jediné co jsem mohl. Vtáhl jsem si jí do náruče a ona se ke mně pevně přitiskla.

„Lásko co se stalo, proč pláčeš?" hladil jsem jí po zádech a čekal až se vypláče. Nakonec se její pláč utišil a ona se na mě podívala tím svých úžasným pohledem. Její oči byli plné emocí. Nedokázal jsem je všechny rozlišit.

„Omlouvám se lásko, bylo toho na mě jen trochu moc. Víš v poslední době se toho na nás navalilo tolik. A já si uvědomila jak moc vás všechny mám ráda a pak mě najednou přišlo na mysl co bych dělala kdybych vás všechny ztratila. Byla to šílená myšlenka a ty slzy přišli tak nějak sami. Odplavily všechno to napětí Nialle. Potřebovala jsem to" když dopoví to co měla na srdci přitiskne se ještě víc ke mě a spojí naše rty v nádherném polibku.

V tu jedinou chvilku kdy držím svou manželku ve svém náručí vím, že udělám vše proto aby byla zase šťastná a my mohli opět žít náš život jako dřív. 

Tak lásky moje snad jsem vás trochu potěšila touhle od dechovou kapitolou. Dneska jsem na Samanthu neměla vůbec náladu ☻ Dneska mám romantickou ♥

Coment & Votes díky moc lásky ♥

Vaše Nathalii...