The Color of Fire (N.H.)/pokračování HouseKeeper/

*** Dream ***

Dream

Sleduji její vlasy vlající ve větru. Mají pořád tu stejnou barvu. Ani její obličej se skoro nezměnil.

Je o něco starší, ale její pohled je také pořád plný nenávisti, když tam stojí a svírá v ruce zbraň. Míří na mě a já necítím strach, protože vím jedno.

Ochráním je. Ochráním svou rodinu.

Položím svůj život za někoho, koho tolik miluji. Mou myslí se přeženou myšlenky na celý můj život. A já se usměji při vzpomínce na všechny ty, kteří prošli mým životem.

Všechny, kteří ho něčím obohatili, i ho o něco připravily. Na moje rodiče, na babičku. Na Dominika. Na kluky. Na naše děti. Ale hlavně na něho.

V mé mysli se mi vybaví jeho nádherný modrý pohled a na mém obličeji se usadí úsměv, když zavřu oči a čekám.

Nebojím se. Jsem šťastná....

End Dream

Mary-Ann se prudce posadí na posteli a ztěžka oddechuje. Opět ten sen, a zase se probudila než zazněl výstřel. Podívá se na postel vedle sebe a vidí Nialla jak spokojeně oddechuje. Nevzbudila ho a je ráda, nechce se jí mu to vše vysvětlovat. Už několik dní jí trápí tento sen, nebo spíš noční můra, Samantha a její rudé vlasy. Ta nenávist, která z ní doslova čiší.

Mary-Ann se jen oklepe, když jí po těle projede mrazení při vzpomínce na ten sen. Potichu odhrne na stranu deku a pomalu spustí svá chodidla na podlahu. Když se jí podaří vstát bez hlasitějšího zvuku, který by probudil jejího manžela oblékne na sebe svůj teplý župan a potichu vyjde z pokoje.

Sejde do kuchyně a rozsvítí jemné světlo nad kuchyňským pultem, aby si mohla připravit teplou čokoládu. Když se otočí doslova nadskočí a vyjekne. Za pultem sedí Zayn a v ruce svírá sklenku vína. „Bože Zee, vyděsil jsi mě" vydechne a on se jen omluvně pousměje. „Omlouvám se, to jsem nechtěl. Nečekal jsem že by byl někdo taky noční pták jako já".

Mary-Ann se zadívá pozorněji na jeho obličej a přejde na druhou stranu pultu a posadí se vedle něho. Cítí, že ho něco trápí. Položí mu ruku na rameno a pak mu druhou vezme z dlaně sklenku s vínem. „Co se děje Zee? Nikdy jsi takhle večer nepil. Něco tě trápí, a neodporuj poznám to" dodá ihned jakmile vidí jeho snahu odporovat. Zayn jen svěsí ramena a nakonec přikývne na souhlas. „Je tu něco co bych potřeboval s někým probrat, je to velké rozhodnutí a já nějak nemám odvahu to udělat dokud si s někým nepopovídám" vysype ze sebe na jeden nádech a pak upře na Mary-Ann svůj prosebný výraz.

„A proč jsi nepřišel Zee, vždyť víš, že si se mnou můžeš vždycky popovídat. Proč se ty blázínku takhle trápíš sám. Pojď sedneme si venku na verandu a všechno mi řekneš" vytáhne ho za ruku a odvede na verandu kde se usadí do jedné z velkých houpaček. Zayn se opře a přitáhne si Mary-Ann k sobě do náruče jak to dělávaly dříve když si povídaly. Mary-Ann se o něj opře a vyčkávavě se na něj podívá. „Tak povídej co se děje".

Na Zaynově obličeji se vystřídá celá škála výrazů jak usilovně přemýšlí, kde začít a ona ho nechá. Nakonec se nadechne a s malým úsměvem z něj vypadne „Chci Joshe požádat o ruku a nevím jak na to, a hlavně se bojím že je to brzy a že on třeba nebude chtít..." Mary-Ann ho zastaví, když se prudce otočí chytí jeho obličej do svých dlaní a donutí ho se na ni podívat.

„Zee ty blázínku, tohle tě celou dobu trápí. Ty nevidíš jak je do tebe blázen. Z vás dvou doslova čiší láska, vaše doteky, pohledy, objetí. To jak doplňujete jeden druhého. Zayne udělej to co nejdřív, protože vy dva jste pro sebe stvoření" na jeho obličeji se rozzáří jeho úžasný úsměv, když si ho Mary-Ann přitáhne do náruče. „Jsem ráda Zee, to je ta nejkrásnější zpráva jakou jsi mi mohl zdělit" odtáhne se od něj a podívá se mu do jeho teď už šťastného obličeje.

„Udělej to třeba zítra, jsme tu všichni. Uspořádáme nějaký piknik nebo něco takového. Já budu stát při tobě a myslím, že ostatní na tom budou stejně Zee. Jsem šťastná za vás oba. A teď už mazej do postele, ať se Josh neprobudí a nehledá tě" postrčí ho a dívá se jak mizí ve dveřích do kuchyně.

Její srdce doslova jásá, Zee byl vždycky jako její bratr. A konečně našel někoho kdo je ho hoden. Vzpomene si na ranní křížení prstů a musí se pousmát. Opět jí její instinkt nezklamal. Ti dva jsou pro sebe doslova stvoření.

Její myslí běží představy toho jak by to všechno mohlo proběhnout, aby to bylo pro oba co nejkrásnější, když se potichu vrací zpět do ložnice a ukládá se ke spánku vedle svého manžela. Niall, který se za celou dobu neprobudil se přetočí a ve spánku si jí přitáhne do náruče. Mary-Ann neprotestuje, jelikož v jeho náručí se cítí nejlépe a vdechující jeho výjmečnou a jedinečnou vůni upadá konečně do klidného a bezesného spánku.

Hurááá po sto letech jsem tu s novým dílem a jsem docela spokojená lásky moje. Doufám jen, že vy také ♥ ♥ ♥

Coment and Votes díky moc lásky moje ♥

With big love...♥♥♥♥♥

Vaše Nathalii...