# Stalking number six

3.8K 201 11
                                    



Michael -  takže jak to bude ? chceš mít svoje soukromí a svůj život nebo nemít  ani jedno ?

-----


Já- myslíš si o mě co ? Nechám si svoje i Miino soukromí i život... ty a vůbec nikdo do toho nebude zasahovat ! rozumíš mi ?!


Michael - myslím si, že jsi mě nepochopila dost jasně...ale pokud si nedáš říct.


Najednou jsme dole uslyšely jak se otevírají dveře a někdo vstupoval dovnitř. Chtěly jsme ječet ale pak nám došlo, že bychom se prozradily a nebylo by to zrovna dobré. Pomalu ten někdo obcházel obývák, kuchyň a nakonec namířil ke schodům. Neslyšela jsem nic jiného než - krok,sum,krok... Obě dvě jsme se chvěly. Pak dostala ale Reb nápad a se slovy ,, nedostane tebe ani mě, to ti zaručuji !" Otevřela mi obří šatník, já jsem se schovala nahoru mezi košile a trička a Reb mezi spodní prádlo a kalhoty. Otevřel dveře a já jsem malou nepatrnou škvírkou pozorovala jeho kroky blíž a blíž k nám. Byl čím dál tím blíž a něco si mumlal sám pro sebe. Měla jsem sto chutí z té skříně vyskočit a zabít ho, beze srandy. To ale nebylo nutné...

Otevřel skřín z počátku jsem si myslela, že mě nevidí ale mýlka.... Vytáhl mě, docela surově...když jsem stála před ním tak mi pošeptal něco ve stylu kde je tvoje kamarádka ? Já jsem jen mlčela, pak se zadíval na tu skříň. Viděl ji. Vytáhl ji a hodil ke mě. Pak ani nevím co to bylo ale obě jsme padly k zemi.

Pohled Michaela

Chtěl jsem dát Tý holce šanci a ona si vybrala podle svého. No tak jsem si musel udělat patřičnou reputaci...přece jí nebudu vyhrožovat a pak nic neudělám.

Když jsem přišel k nim do baráku tak jsem ji to tam musel vychoválit. Když si se mnou chtěly hrát, tak mě přešly choutky na hraní a šel jsem natvrdo. Šel jsem tedy po schodech nahoru do pokoje. Otevřel jsem dveře a zrovna jsem viděl, jak se dozavírají dveře od skříně. Dělal jsem jako by nic. Porozhlédl jsem se po tom jejím "pokojíčku"...co vám budu vyprávět, byl to prostě pokoj nějaký puberťačky zamilovaný do nějakýho zpěváka.

Šel jsem pomalu ke skříni a otevřel ji, jasně že jsem nemohl prostě přijít a vytáhnou je. Tak se hra na kočku a myš přece nehraje. Když jsem skříň otevřel, voděl jsem oblečení a tak, v zadu jsem ale viděl dívčí vlasy. Chvilku jsem koukal jinam než na mojí milou Miu.
Najednou jsem ji chytil za ruku a vytáhl. Něco jsem jí řekl a pak vytáhl tu druhou děvku.
Když si stouply vedle sebe tak jsem je obešel a upozornil na to, aby se za žádnou cenu neotáčely. Z pod bundy jsem vytáhl malý hadřík, no spíš kapesník a malou lahvičky Chlorofylu. Oběma jsem namočený kapesník přiložil k ústům a nosu.

Když mi spadly do náruče, houkl jsem na Igora který byl venku a čekal. Odnesly jsme je do auta, mile jsme je položily na zadní sedačky, které byly sklopené a tak tam bylo víc místa a já je zezadu mohl hlídat aby je nenapadla nějaká pitomost.

---

Probudila jsem se v nějaké místnosti na podlaze a se mžitkami v očích a s rozostřeným viděním jsem rozpoznala mojí kamarádku Emmu. Ještě spala a proto jsem se porozhlédla po místnosti. Poznala jsem ji. Už jsem tu prostě byla... Byla to ta místnost, kde jsem se poprvé viděla s Igorem nebo jak se jmenoval. Byla tam skříň a jedna velká pohovka, ze které čouhala péra.

Seděla jsem na podlaze, když v tom najednou ke mě někdo přišel...byl to Michael. Podal mi vodu a něco k jídlu se slovy ,,jez ! " nechtěla jsem od něj cokoliv dostat ale měla jsem hlad a žízeň a proto jsem to vypila a snědla. Moje drahá přítelkyně ještě spala ale když jsem slyšela nějaké otřesy, tak jsem viděla jak se probouzí. Oči měla zarudlé jako kdyby 7 dní za sebou kouřila trávu. Byla celá polekaná s nevěděla o co jde.

--

Vše jsem jí podrobně vysvětlila...když se v tom najednou u dveří někdo objevil. Nebyl to Michael, ani Igor. Představil jsem nám, tedy spíš Emmě jako ten, kdo jí od teď bude mít na starost, že prý s Emmou Michael nechce nic mít. Dal jí něco k jídlu a pití. Položil to před ní s řekl ,, musíš to sníst aby jsi byla velká holka ". To si myslím,že Emmu naštvalo a s tou její rázností to asi přehnala... ,, víš co ty ubožáku ? Nech si to, nic od tebe nechci ! " Ten muž to tam nechal a odešel. ,,vidělas to ?" Zeptala se mě Emma. ,, viděla jsem jak jsi ho odpálkovala ale já bych to asi nedělala..." Emma se na mě nevěřícně podívala a řekla ,, když si nebudeš stát za svým, ničeho nedosáhneš a jestli chceš pomoci těm chuděrkám tak by jsi měla být dvakrát tak silná Mio..."  Dokončila svůj monolog a já se rozbrečela. Měla pravdu. Neměla jsem slov a proto jsem jen tiše plakala.

Když jsem si utírala slzu, přišel někdo ke dveřím a otevřel je. Byl to Michael. Pozval mě někam ven ale s podmínkou toho,že budu mít na rukou pouta....Musela jsem souhlasit. Odvedl mě z tmavé,špinavé místnosti do krásného pokoje. Kdybych nebyla vystresovaná a napůl mrtvá tak bych řekla, že je to princ. Byla to krásná místnost, která měla všechen nábytek z masivu. Připadala jsem si, jako ne u únosce ale jako u prince, přítele, kamaráda...

Ze skříně vytáhl krásné šaty, prý musím změnit svou garderóbu. Oblékla jsem si je, sešly jako ulité a už mi podával krásné lodičky které mi taktéž padly. On se oblékl do sametového, černého saka s boty z krokodýlí kůže. Když jsme byli připraveni, sešly jsme do auta a jely jsme někam do neznáma.

Pohled Emmy

Když Mia odešla bylo tady nápadně ticho a já se nemohla přestat porozhlížet po místnosti.
Když jsem byla zakoukaná do stěny, někdo otevřel dveře, byl to ten muž, který mě má prý " na starosti." ,, jak se ti tu líbí kočko ? " Zeptal se mě. ,,jak se mi tu líbí ? Vůbec, co kdyby jsi mi dal pokoj a nechal mě jít ? " musela jsem mu něco odpovědět. Pak namířil krok ke mě. Byl stále blíž a blíž. Když jsem ho chtěla kopnout, tak jako by čekal mojí reakci s nohu mi chytil.

Vzal mě do náruče a hodil na ten odporný gauč. Začal mě líbat a dotýkat. Byla jsem celá nesvá a chtěla jsem ho odstrčit. Nešlo to. Chytil mi levou ruku a upoutal ji na roh gauče, byla tam nějaká tyčka, za kterou to pekelně drželo. Vzal pravou ruku udělal totéž. Blížil se dolu, čím byl níž tím víc jsem byla znepokojená a naštvaná sama na sebe. Když se dostal až úplně dolu...vzal mi levou nohu a upoutal ji lepící kobercovou páskou. Stejné udělal i s pravou nohou. Když jsem byla bezbranná začala jsem křičet a ječet. Nikdo mě ale neslyšel. Líbal mě ma ústech a pomalu se hrnul níž a níž...

Když se do mě nemilosrdně dostal někdo otevřel dveře a já viděla Miu jak na mě a něj kouká... Křičela jsem POMOC MIO ! POMOC ! Mia přiběhla a sundala ho ze mě. Dala mu jednu do břicha ale on se držel a proto mu dala ránu na jeho stopořený...no...Ehm .... :-D

------------------------------------------

Tak lidi, pardon za spoždění ale práce a ta moje volá :D Máte tady krásnou kapču snad se líbí :D

Prosím nezabíjet díky :D :D
❤️❤️❤️

My messenger Stalker [ OPRAVUJE SE ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat