Zimní víla 2

12.Part-?!"

Všechno bylo úžasné, nepravý Louis byl ve vězení a pravý se vrátil, tak proč není Harry štastný? Pořád mu totiž vrtalo hlavou, kdo je teda ten falešný Louis?

Sestoupil do vězení a tam ho viděl. Muž se na něj hned otočil a otevřel pusu, aby něco řekl, ale Harry ho zarazil.

,,Proč ses vydával za Louise?"

,,Já jsem Louis!" snažil se to říct, co nejvíc vážně.

,,Hm, proč mám pocit, že mi lžeš?" zeptal se a nespouštěl ho z očí. 

,,Nevím jak bych ti dokázal, že nelžu.." 

,,Hele, ušetříš nám spoutu času, když se přiznáš?!" řekl zase přísně Harry, už to nebyl žádný malý kluk za tu dobu, co byl Louis pryč, jakoby dospěl. Muž nevěděl, co odpovědět  a tak jen mlčel.

,,Však ty budeš mluvit zítra je soud, tam tě donutí promluvit!" řekl prostě Harry a odcházel po schodech pryč.

,,Brzy to snad pochopíš!" zakřičel na něj, ale odpovědi se mu nedostalo, jen silné bouchnutí dveří.

===

Po tomhle dlouhém dni se Harry těšil až se konečně přitulí k pravému Louisovi. Rychle otevřel dveře a hned k němu utíkal, zrovna si něco četl.

,,Ahoj." pozdravil ho vesele Louis.

,,No, čekal bych víc něž jen ahoj. Pojď mě obejmout." 

Louis na nic nečekal a obejmul ho, Harry si opřel hlavu o jeho rameno a zadíval se na knížku, co ležela na stole.

,,Co čteš?"

Louis chvíli váhal a pak odpověděl: ,,Nějakou dobrodružnou knihu vcelku zajímavá." Harry kývl a zamířil k posteli svalil se na bok a koukal se z okna.

,,Copak je zlatíčko?" zašeptal mu Louis do ucha a přitulil se k němu.

,,Ehm, nic. Dobrý." odpověděl ve spěchu. Zanedlouho Louis usnul a Harry? Ten se stále díval z okna a poslouchal, co se děje venku. Chvíli slyšel prozpěvovat si ptáčky, pak zase jak na skále shazují Yetiové sníh.

,,Jak to, že nespíš lásko?"

,,Jen-n se mi zdál divný sen." Aby se Harry vyhnul dalším otázkám dělal, že spí. Neměl náladu si sním podívat.

===

Ráno se zdálo všechno v pořádku soud, měl začít podvečer.

,,Je to málo času," pomyslel si Niall, ,,ale dost času na útěk." Proto se také rozhodl, že bude hlídat u cely. Vězeň nebyl vůbec takový jak ho popisovali lidé z ulic.

Zdál se být slabý, jakoby ho něco oslabovalo a on neměl sílu už ani křičet. Před pár hodinami tu hlasitě vykřikoval, že on je Louis a ten muž je podvodník.

Nikdo mu to neuvěří a proč by měli? Nemají důkazy. Nejhorší na tom bylo, že už je teď prakticky mrtvý.

,,Nialle?" 

Dělal jsem, že ho neslyším. Měl jsem strach, říkalo se o něm, že umí kouzlit.

,,Už vím jak mi uvěříš." řekl slabým hlasem. Niall mu konečně věnoval pozornost a on pokračoval: ,,Dobře mě pos-slouchej! Ten falešný Louis on.. on pracuje s Nickem! A jmenuje s-se.."

Niall mu uvěřil, pozoroval, jak mu stékají slzy po tváři a snaží se lapat po dechu, aby mohl dokončit větu.

,,O..," odmlčel se a náhle se mu zklidnil dech, ,,já jsem ten falešný Louis! Co nejdřív mě zabijte, jsem velké zlo, nechci žít!" 

Niall to už nemohl, poslouchat, vstal a nechal muže v cele o samotě. 

Nevěřím ti jsem jen sice debilní posel, co dostal práci u stráží, ale Nicka si pamatuji dobře. pomyslel si Niall a šel se chystat na soud.