*Už nebudu déle čekat*

649 25 8
                                    

Z pohledu Dava :

,,Ale proč pak? Ty snad nechceš být se svým otcem?"

,,Tati? Neměl si přijít později?" zeptal jsem se roztřeseným hlasem.

,,To by ti vyhovovalo co? Byl jsi, jsi a vždycky budeš spratek!" ucítil jsem štiplavou bolest na své tváři.

Otočil jsem se na něj, ale uviděl jsem jen pěst, která mě následně uhodila do pravého oka.

Upadl jsem na zem a držel se za to oko.

Začal do mě kopat a až když jsem vyflusl krev mě nechal.

Zašel do pokoje a zamkl se.

Tou bolestí jsem vůbec nemohl vstát, ale jak říkala Jess, musim být silný, pro Austina.

Postavil jsem se a vyšel jsem schody.

,,Brácha, jdeme," natáhl jsem k němu ruku.

Popadl si věci a vyšli jsme.

Z pohledu Jessie :

Hned, co někdo zazvonil jsem s úsměvem seběhla schody.

Otevřela jsem dveře a rukama si zakryla pusu, abych nevyjekla.

Stál tam zmlácený Dave, ruku v ruce s Austinem.

,,On tě zase zbil?" vykřikla jsem a on jen přikývl.

,,Pojďte dovnitř," otevřela jsem pořádně dveře.

,,Austine, tady je pokoj pro hosty, tak se tu zabydli," usmála jsem se a zavřela za ním.

Otočila jsem se na Dava a úsměv mě přešel. Pomalu se skácel k zemi.

,,Dave!" vyjekla jsem, ale šeptem, aby mě neslyšel Austin.

Chytla jsem ho za hlavu a začala jsem brečet.

,,Hej v klidu, nebreč," zašeptal a utřel mi slzu.

,,Můžeš se postavit?" zeptala jsem se. Přikývl a já mu pomohla.

Zavedla jsem ho do svého pokoje a posadila ho na postel.

,,Počkej tu, dojdu pro lékárničku."

Seběhla jsem schody a zašla do koupelny, kde byla lékárnička.

Sedla jsem si vedle něho a přitáhla si k sobě jeho hlavu.

Vzala jsem kapesníky a desinfekci a na spodní ret, který měl roztržený jsem mu jí trochu dala a kapesníkem jsem ji lehce otřela.

,,Sssssss," zasyčel bolestí, když jsem se dotkla jeho monoklu.

,,Promiň."

Prohlížela jsem ten monokl a on se mi celou dobu díval do očí.

Pak pomalu zvedl svou ruku a tu moji, kterou jsem zkoumala monokl, dal dolů.

Podívala jsem se mu do očí a začala jsem být hrozně nervózní.

Přitáhl si mě za bok a moje nohy si dal přes ty svoje.

Chytl mou hlavu a položil si své čelo na to mé.

Oba jsme dýchali nestabilně. Začal hýbat hlavou a už se lehce dotýkal mých rtů.

,,Já mám hlad!" přiběhl Austin a já se začala strašně smát.

Blocked heartKde žijí příběhy. Začni objevovat