Blocked heart

*Spolu to zvládneme*

Neděle z pohledu Jessie :

Už jsem úplně v pohodě a dneska jdeme s Lee, Camem a Davem do staré továrny, do které je vstup přísně zakázán a jsou tam libový fotky.

#stayrebels

No nic méně bylo 12 a mě tu měli za půl hodiny vyzvednout a já ještě nejsem připravená.

Udělala jsem si culík, lehce jsem si přetáhla řasy řasenkou a vzala si připravené oblečení (viz. Obrázek).

Bylo čtvrt, takže jsem rychle seběhla schody, vzala si jogurt a lžičku a snědla ho.

Uslyšela jsem zvonek, proto jsem vyhodila kelímek, lžičku dala do myčky a šla otevřít.

,,Ahoj lásko," řekl Dave, přitáhl si mě k sobě za boky a políbil mě.

,,Sluší ti to," usmála se Lee a objala mě. To samé pak udělal i Cam.

***

,,Páni," řekl s otevřenou pusou Cam, když se díval na továrnu.

Byly na ní grafity, okna byla rozbitá a dveře popraskané.

Okolo byl plot, na kterém stálo velkými písmeny 'VSTUP ZAKÁZÁN'.

Přelezli jsme ho a vešli do dveří, které hlasitě zavrzaly.

,,Uuu cítím ten andrenalin," řekla Lee natěšeně a všichni jsme se jí zasmáli.

Opřela jsem svůj mobil o kus kamene a začali jsme dělat 'faded' fotky.

Udělali jsme jich asi tak 837 273 510, a pak jsme se tam šli porozhlédnout.

Ta továrna byla fakt velká a celkem strašidelná.

Uslyšela jsem nějaký divný zvuk a škubem jsem se otočila.

,,V klidu," zasmál se mi Dave a chytl mě okolo ramen.

,,Hej! Co tady děláte? Tady je vstup zakázán!" zařval někdo za námi a všichni jsme se vyděšeně otočili.

Byl to chlápek s baterkou v ruce. Asi nejspíš sekuriťák.

Rozeběhli jsme se ke dveřím a on běžel za námi.

Vyběhli jsme, přelezli plot a běželi zpátky, ke mně domů.

Začali jsme se strašně smát, a pak jsme si plácli.

Došli jsme k mému domu a tam blikala červená a modrá světla.

Rozeběhla jsem se tam a zastavila se u policistky a policisty.

,,Co se děje? Co tu děláte?" vyvalila jsem na ně otázky.

V očích té policistky jsem uviděla lítost a smutek.

,,Vy jste Jessie Callaway slečno?" zeptal se policista.

Přikývla jsem a čekala co řeknou. Teprve teď ke mně došli i ostatní.

,,Máme pro vás špatnou zprávu. Vaši rodiče zemřeli při letecké nehodě, když se vraceli zpátky do Ottawy. Mrzí mě to," řekla utrápeně policistka.

V tu chvíli se mi vyvalily z očí potoky slz a zhroutil se mi celý svět.

,,Ne! To nemůže být pravda," vzlykla jsem zoufale a pomalu se mi podlamovala kolena.

Dave mě chytl a pomalu mě posadil na zem, ale pořád mě držel.

Jak? Jak se může z nejlepšího dne stát za pár sekund ten nejhorší v mém životě?

Ležela jsem na Davově rameni a jeho tričko bylo promoklé od mých slz.

Nemohla jsem se pohnout, pořádně nadechnout, prostě jsem nemohla nic.

,,Slečno? Kdyby jste s něčím potřebovala pomoct, s čímkoliv, tak tady je moje soukromé číslo. Taky jsem přišla o rodiče," podala mi ta policistka papírek a oba odjeli pryč.

Chtěla jsem umřít, jít na silnici a nechat se srazit, podřezat si žíly, cokoliv.

,,Jess vstávej," řekl Dave zničeně.

,,Ne nech mě na pokoji!" zařvala jsem, hystericky brečela a seděla na našem trávníku.

Dave si ke mně sedl a objal mě. Pevně, ale nejlíp jak mohl.

,,Promiň, nechtěla jsem tak vyjet," brečela jsem mu do ramene.

,,V pohodě já to chápu, ale vstaň prosím. Sedneš si doma," brečel taky a postavil mě na nohy.

Podívala jsem se na Lee a Cama a oba brečeli. Rozeběhli se ke mně a objali mě.

Pak mě Dave odvedl pomalu domů.

Posadil mě na gauč a natočil mi vodu.

,,Já to nechápu. Proč se to stalo teď? Proč se to vůbec muselo stát?" zeptala jsem se ubrečeně a Lee mě objala a taky brečela.

,,Spolu to zvládneme Jess. My tě v tom nenecháme a když budeš chtít kdykoli ti v čemkoli pomůžeme. Jsme čtyřka já, ty, Sierra a Dave a jsme nerozluční," řekl Cam a já se děkovně usmála.

,,Jess," otočil si mě k sobě Dave.

Rozpažil ruce a pevně mě objal. Já ho chytila a nechtěla pustit.

Neměla jsem sílu na nic, chtěla jsem jen brečet a chvílemi umřít.

Tenhle den je den, který mě bude strašit a provázet celý život.

,,Asi si půjdu lehnout," oznámila jsem, oni přikývli a já odešla.

Nechala jsem si na sobě jen kalhotky, vzala si tričko od Dava a zalezla pod peřinu.

Z pohledu Dava :

,,Bojim se o ni kluci," řekla Sierra a popotahovala.

,,Budu na ni dohlížet. My všichni," řekl jsem a napil se vody.

,,Neeeee!" vykřikl někdo z Jessiina pokoje.

Všichni tři jsme vystřelili jako rakety a vběhli jsme dovnitř.

Jess seděla v rohu pokoje na své posteli schoulená do klubíčka a brečela.

Přiběhli jsme k ní a sedli si na postel.

,,Co se děje?" zeptal jsem se vyděšeně a hladil ji po zádech.

,,Zdál se mi sen. Přesně to, co se stalo dneska," položila si hlavu na ruce, kterými si držela nohy.

Chytl jsem ji do svých paží a přitáhl k sobě.

,,Jsem u tebe," zašeptal jsem a dal ji pusu na hlavu.

_________

Hrozně fakt hrozně moc se omlouvám, že tak dlouho nebyla část, ale 2 týdny jsem teď neměla data ani WiFi:( tak doufám, že se vám to aspoň líbí:) byla bych vděčná za koment či vote❤ a taky se omlouvám, že je zase taková kratší a možná tím i ne úplně záživná:/

With love A.❤