*Miluji tě*

621 26 7
                                    

Z pohledu Jessie :

Pomalu jsem otevřela svá víčka a hned jsem je zase přivřela, protože mě oslepilo světlo.

Podívala jsem se vedle sebe a rozpoznávala člověka, co tam seděl.

,,Jess?" pohladil mě po hlavě. Ten člověk mi někoho připomínal, ale nevěděla jsem koho.

,,Kdo jste?" zeptala jsem se.

Jeho oči jsem znala a uviděla jsem v nich obavy.

,,Ty si mě nepamatuješ? Jsem Dave, tvůj kluk," říkal a já se snažila si na něj vzpomenout.

Věděla jsem, že ho znám, ale nevěděla jsem odkud a jeho jméno jsem neznala.

,,Co se mi stalo?" vyptávala jsem se dál.

,,Šla jsi ke mně a zmlátili tě chlapi, které na mě poslal otec. Praštila ses hlavou o zeď," řekl a mě se naplnily oči slzami.

Ucítila jsem silnou bolest v hlavě a prohla jsem se v zádech.

Vykřikla jsem bolestí a před očima jsem viděla ty chlapi, co mě zbili.

,,Doktore!" vyběhl ven Dave a po chvilce mou hlavu a nohy chytl doktor.

V tu chvíli to přestalo a doktor naznačil Davovi ať jde ven.

Před dveřmi si povídali a já to poslouchala.

,,Co s ní je?" zeptal se Dave.

,,Po té ráně do hlavy se jí, jak to říct, z paměti vymazaly některé události, a teď se jí vrací. Vás si pamatuje v podvědomí, ale nemůže si vybavit odkud vás zná a tak. Vzpomene si na to, a to poměrně brzo, už teď si na něco zrovna vzpomněla, ale nemůžeme odhadnout v jakou hodinu či minutu si na něco vzpomene. Na vše by si měla vzpomenout do týdne což znamená do příštího čtvrtka, ale vážně nevíme v jakou dobu si na co vzpomene," řekl doktor a já zase začala brečet.

,,A ty bolesti? Ty bude mít vždycky?" zeptal se Dave se strachem v hlase.

,,Ano. A asi nejspíš se jí při každé zhorší. Proto si ji tu chceme aspoň ten týden nechat." to ne prosím.

,,Slečno, vy jste si na něco teď vzpomněla, že?" zeptal se doktor a já přikývla.

,,A na co?"

,,Na to jak mě zbili," vzlykla jsem.

,,To znamená, že si bude vzpomínat odzadu, takže na to, kde vás potkala a kdo pořádně jste si vzpomene až na konci toho týdne," poplácal Dava po zádech a odešel.

,,Vážně jsem tvoje holka?" zeptala jsem se a on přikývl.

,,Tak to mám fakt hezkýho kluka," zasmalá jsem se.

V hlavě mi zase proletěla šílená bolest a uviděla jsem kluka, Dava, líbali jsme se. Takže je to vážně můj kluk.

Potom jsem uviděla malého kluka s talířem lívanců.

,,Ššššš," utišil mou bolest. Podívala jsem se na něj.

,,Co si viděla?" zeptal se.

,,Tebe. Nás dva. A nějakýho malýho kluka," usmála jsem se.

,,To je můj brácha, Austin."

,,Jsem unavená, půjdu spát," řekla jsem, usmála se a zavřela své oči.

Z pohledu Dava :

,,Ahoj Dave," pozdravil mě Cam před školou.

,,Tak co? Jak je na tom?" zeptala se Sierra.

,,Zapomněla nějaké věci, ale vzpomene si na ně, jen při tom bude mít bolesti," dal jsem si hlavu do dlaní.

,,Hele aspoň, že si na to vzpomene," poplácal mě po zádech Tom.

,,Půjdeme za ní?" zeptala se Sierra a já i ostatní přikývl.

***

,,Zase si vzpomněla. Na to, jak jste omdlel ve škole a jel do nemocnice," řekl mi doktor.

,,Bolelo ji to?" zeptal jsem se.

,,Ano. Zatím nejvíc."

,,Ahoj," sedl jsem si k ní

,,Ahoj. Lee! Tome! Came! A Jacku!" pozdravila a já nevěděl co říct.

Podíval jsem se na doktora s otázkou v očích. Jakto, že je si pamatuje.

,,Říkal jsem, že nezapomněla všechno."

Jsem zmatenej a to hodně.

,,No jsem rád, že ji chodíte navštěvovat, ale už byste měli jít," řekl doktor, my se rozloučili a odešli jsme.

***

,,Co Jessie?" zeptal se brácha.

,,Vrací se jí vzpomínky, bude v pohodě," křečovitě jsem se usmál.

,,Měl by ses vyspat," upozornil mě a odešel nahoru.

Má pravdu. Vstal jsem z gauče, umyl jsem se a šel spát.

***

Ráno :

Protože je pátek a já ještě nemusím do školy, jdu za Jess.

,,Vzpomněla si na večer, co jste u ní byl. Na to, že jste si dali pusu, a na to, jak vás ošetřovala. Vzpomíná si hodně rychle," usmál se doktor a odešel.

Vesel jsem do Jessiina pokoje. Sedl jsem si a dal jí pusu na ruku.

Otočila hlavu a usmála se.

,,Jak ti je?" zeptal jsem se.

,,Líp. Ale chtěla bych domů, " zesmutněla

,,To ti věřim. Ale já tu budu každý den jestli chceš," usmál jsem se a ona přikývla.

,,Miluji tě, Jess," řekl jsem a ona se na mě podívala.

,,Dave, chtěla bych ti říct to samé, ale vím jen to, že si můj kluk, a že jsme se líbali, ale vůbec nevim jak žiješ a tak. Promiň, třeba ti to za ten týden taky budu moci říct," pokusila se usmát.

,,Chápu to."

,,Auuu," zapištěla a zase se prohla v zádech.

,,Na co sis vzpomněla?" zeptal jsem se.

,,Na párty. Na to, že mi bylo blbě a na naší hádku kvůli nějaký Ashley?" řekla a pomalu ji z nosu začala vytékat krev.

,,Jess bolí tě něco?" zeptal jsem se.

,,Ne proč?" zeptala se a sáhla si k nosu. Když uviděla tu krev, zděsila se.

,,Doktore co to znamená?" vyděšeně jsem vyběhl na chodbu.

,,Vedlejší účinky. Vzpomíná si až moc rychle. Ale nebojte, to nic nebude," uklidnil mě.

,,Budu muset jít, kvůli bráchovi. Tak se měj," dal jsem jí pusu na čelo a odešel jsem.

_________

Zase krátká část, promiňte:( ale abyste dlouho nečekali doufám, že se vám to líbí

With love A.❤

Blocked heartKde žijí příběhy. Začni objevovat