6.7.2016
Dnes je tak krásně ! Ale potichu, všichni kromě mě ještě spí. Slunce ještě nevylezlo ani nad kopec a kohout ještě nekokrhal. Tak jsem se oblékla a potichu vyklouzla ven.
Óóó !!! Venku je tak krásně, takhle po ránu ! Páni, až teď jsem si všimla, jak mi kručí v břiše. Tak se jdu podívat do sadu, snad najdu něco k snědku. Třešně, mňam, ale těch jen trochu, nebo mě bude bolet břicho. Ale co to tady tak nádherně voní ? Zavřela jsem oči a čich mě zavedl k babiččinu záhonu. No jasně ! Rajčata ! Mmmm....Vypadají skvěle. Že bych si jedno utrhla ? To snad vadit nebude řekla jsem si a utrhla jedno pěkně velké a červené. Bylo taaak lahodné...něco jiného než městská rajčata ze supermarketu. "Kykyryký !!!" ozvalo se najednou. Ále né, kohout ! Snídaně ! A rychle jsem se rozběhla směrem k domu.
Cestou domů jsem potkala Emily, jak se sluní na chodníčku mezi kytkami. Smutně mňoukala a koukala do prázdné misky. Udýchaně jsem tedy popadla misku a běžela dovnitř( Nemyslete si, ona je zahrada opravdu velká, ze sadu k domu je to asi kilometr a pár metrů...)
Vrazila jsem dovnitř a hned spustila: "Promiň babi, vím, že nemám chodit ven před snídaní a že určitě jdu pozdě-" "Liso! V pořádku, já se nezlobím. Tak si teď už konečně sedni a snídej. Zvláštní...řekla jsem si a usadila se.Na stole byly čerstvé husky s máslem, kakao a čaj. Když jsem dojedla, tak jsem se zeptala babičky, jestli mi dá mléko pro Emily. Misku celo naplnila a opatrně mi jí podala. Donesla jsem mléko Emily, ta mňoukla(asi to mnělo znamenat díky).
Cestou k dědovi do dílny jsem přemýšlela, co budu dneska dělat.
"Ahoj dědo, co děláš?"
"Vyrábím boudu, pro to nové štěně."
"To ho tam jako přivážeme ?"
"Ale ne, jen aby mělo v noci kde spát a nespalo na seně."
"A kde vlastně je ?"
"No..podívej se do seníku."
"Dík dědo tak já jdu. Zatím ahoj."
"Ahoj."
Páni, proč je ten žebřík do seníku tak rozvyklaný?To zvládnu, řekla jsem si a začala stoupat ke dveřím seníku. Štěně tu bylo. Leželo v důlku, který si v seně vyhloubilo. Protože ještě spalo, opatrně jsem ho vzala a snesla dolů. Když děda dokončil boudu, dala jsem tam nějaké staré polštáře,deku a starý tenisák, ať si má s čím hrát. Štěně jsem tam položila a čekala pře boudou jako hlídací pes, až se vzbudí. Když se vzbudilo, dala jsem mu nějaké zbytky masa které mi babička mezitím dala. Rychle je sluplo a pak si chtělo hrát. A tak jsme začali s výcvikem.
Děda mi dal různé pamlsky, jako odměnu a mohli jsme začít. A abych mu neříkala štěně sedni a lehni, dala jsem mu jméno Tony. Na svoje jméno si zvyknul docela rychle, ale pořád nemohl pochopit, že pamlsek nedostane jen tak. Vždy, když jsem mu řekla sedni, lehce jsem ho plácla přes zadek, ale on jen koukal, hlavu na stranu a vyplazený jazyk. Asi po padesáti sedni mi začala docházet trpělivost. "Fajn tak to zkusíme zítra Tony." řekla jsem. Jinak než tréninkem se to nenaučí. "Sedni." zkusila jsem to dnes naposledy. A on....si sedl!!! Měla jsem taakovou radost! Za odměnu snědl všechny pamlsky. Popadla jsem ho a začala se sním mazlit.On mi na oplátku začal olizovat obličej. Šikula můj!!! A běžela jsem za dědou se pochlubit.
