2. kapitola - Já a hokej

100 9 2
                                    

Zrovna jsem vzpomínala, jak jsem se k tomuhle super sportu vlastně dostala. Jednou, když mi bylo tak šest nebo sedm, tak jsme s tátou vyrazili na hokejový zápas. Moc se mi to líbilo, protože tenkrát jsem nevěděla, že takový sport, u kterého se bruslí (bruslení mě totiž baví !) a snaží se dávat gól do branky pomocí hokejky(řečeno jednoduše), vůbec existuje. Jelikož mě hokej tolik ohromil, s mamkou jsme asi týden na to zašli do zdejšího hokejového klubu. Chtěli vidět, jak bruslím a když zjistili že mi to jde, posadili mně na lavici a musela jsem čekat. Trenér si povídal s mámou a když mi trenér řekl, že mě berou, skákala jsem snad tři metry vysoko. Řekl, že můžu přijít už na pondělní trénink, ale hrát nemusím. Já jsem samozřejmě souhlasila a také jsem už chtěla hrát. Byla jsem tak nadšená, že jsem mámu s tátou donutila, aby se mnou hned potom šli do nákupáku vybrat MOJÍ hokejku. A protože máma byla vážně nadšená, koupila mi vanilkovou zmrzlinu se šlehačkou politou čokoládou. Mňam ! To byl snad jeden z mých nejšťastnějších dnů. V dnešní době máme hrozně fajn tým (podle mně). V týmu hraju jako útočník. Kéž bych jednou byla nejlepší hokejistkou na světě................( to je snad můj největší sen) .....................

Já LisaKde žijí příběhy. Začni objevovat