Jen Já A Ty (FF...Teddy Lupin, Christa Malfoyová)

9... Teddy.. Ředitelna .. volno

Otevřela jsem oči a viděla něčí ruce jak mě objímají. Počkat co? Natočím hlavu a Teddy spokojeně spí bez nočních můr. On si ze mě udělal vlastního plyšáka. (Tohle by holku normálně nenapadlo ale co jsou v prvním ročníku 😂)

Zasmála jsem se nad tou představou. A sledovala jak klidně oddechuje. Jeho tyrkysové vlasy byly rozcuchané a paže měl omotané okolo mého pasu. Né že na mi to vadilo, ale muselo to vypadat divně. Za prvé je to můj bratranec a za druhé jsme teprve v prvním ročníku. Pohladila jsem ho po vlasech "Teddy vstávej. Chce s námi mluvit paní ředitelka" zašeptala jsem a on otevřel svoje krásně modré oči. Ne! Nesmím se rozplývat nad vlastním Bratrancem. To je moc..... ujetý. "Ahoj Christy jak jsi se vyspala?. V noci jsi si asi spletla dveře. A přišla jsi sem. Málem jsi si lehla k Potterovi , ale chytil jsem tě a ty jsi mi usla v náručí tak jsem tě položil k sobě . A lehl jsem si vedle tebe" usmála jsem se na něj a všimla jsem si že ty ruce ještě nedal pryč. Natiskla jsem se na něj a do ucha mu zašeptala"a potom jsi si ze mě udělal plyšáka" zasmála jsem se a zvedla jeho ruku. On zčervenal dal ji pryč "heh promiň" zašeptal nervózně '' mile jsem se pousmála"mě to nevadí ale museli jsme vypadat divně. Dva prvňáci co jsou bratranec a sestřenice se objímají v jedné posteli. Tobě to nezní ujetě?" Řekla jsem . Ještě jsem se usmála a došla jsem do klučičí koupelny. Rozčesala jsem si svoje bílé vlasy a na oči dala řasenku na rty jemný lesk s příchutí jahod. Miluju jahody. Asi se ptáte kde jsem to všechno vzala v klučičí koupelně . No řekněme že tady trávím víc času než u sebe a tak jsem si sem pár svých věcí nastěhovala. Vyšla jsem z koupelny. A s myšlenkou že všichni kromě Teddyho ještě spí jsem řekla. "Teddy jdu se jenom převléct do hábitu a pak se vrátím jo?." Řekla jsem a Teddy kývnul. Najednou se začala zvedat jedná peřina. A z ní vykoukla černovlasá hlava. S Potterem jsem nemluvila od toho co jsem mu zachránila život teda pokud nepočítám to jak jsem ho setřela s Paní ředitelkou. Radši jsem se otočila a odešla. U nás na pokoji byla vzhůru jenom Rose "Ahoj Christy jak jsi se vyspala?" Řekla a svoje zrzavé vlasy si přehodila na rameno. Už je zvyklá že většinou spím u Teddyho nebo ve společence. "Jó šlo to ale Teddy si ze mě udělal plyšáka" zasmála jsem se při tom když jsem si oblékala uniformu. Rose se usmála "nepůjdeme na snídani dokud je tam málo lidí ?" Zeptala se
"jo to by jsme mohli. Dojdeš se mnou pro Teddyho? Když jsem odcházela tvůj bratranec se začínal probouzet nemám náladu se po ránu hádat"
Přešlápla jsem si s nohy na nohu.
"Jo jasně ráda. Tak jdem ?"
Řekla a rozešla se směrem ke klučičím ložnicím. Otevřela jsem dveře a vešla jsem dovnitř Rose šla hned za mnou. Najednou se ke mě zvedli dva páry oči. Jedny mě nenávistně propalovaly a druhé mě přátelsky až skoro láskyplně pozorovali. "Teddy jdeme na snídani. Jdeš s námi nebo tu budeš s Potterem?" Řekla jsem a nenávistně se podívala do očí které mě tak nepříjemně pozorovali. Teddy se začal zvedat. Přišel ke mě dál mi ruce na ramena "pojď a přestaň ho zabíjet pohledem. To se rovnou můžeš proměnit a utrhnout mu hlavu." Zašeptal Teddy s úšklebkem. Rose to slyšela bylo na ní vidět jak se snaží nesmát. Nabídla jsem jim rámě oba ho se smíchem přijali a rozešli jsme se směr velká síň. Nikdo kromě učitelského sboru tam nebyl. Ale jídlo už bylo na stolech najednou před nás něco přiletělo " Dobrý den Skoro-bezhlavý Nicku" pozdravila jsem s úsměvem našeho kolenního ducha "zdravím Christiano jak jste se vyspala. Viděl jsem vás zese v pánských ložnicích. Jsem celkem rád že pan Lupin je váš bratranec protože Merlin ví co by se mohlo stát" zasmál se Nick a my sním. Potom jsme si šli sednout a jíst. Vzala jsem si zelené jablíčko a pár jahod. Teddy a ty jeho vlkodlačí chutě. Si vzal rohlík a hodně šunky. A Rose si dala kukuřičné lupínky. Najednou paní ředitelka vstala a šla k nám "Pane Lupine, slečny" pokynula nám na pozdrav "mám pro vás návrh se slečnou Malfoyovou jsem o tom už mluvila včera večer přijďte prosím po snídani do ředitelny. "Dobře paní ředitelko." Přikývli jsme všichni najednou . Po snídani všichni šli na hodinu. Jenom mi tři jsme šli do ředitelny. Cestou jsme si povídali o všem možném. U chrliče jsme se zastavili. Kruci nevíme heslo. "Hmm zkuste Zvěromág" ozval se z obrazu milým hlasem Albus Brumbál. "děkujeme pane" řekla jsem Brumbálovi který zrovna otevíral Bertíkovi fazolky "nemáte vůbec zač slečno" řekl Brumbál. Vešli jsme dovnitř a posadili se na tři židle před stolem paní ředitelky. " Pozvala jsem vás sem proto že jste všichni ne jen nadaní studenti ,ale jste i dobří přátelé. Chtěla bych aby jste se naučili Nitrozpyt protože dorozumívání beze slov je velice užitečná věc a vám se dá věřit že toho nebudete zneužívat. Ale varuji vás díky takzvanému čtení myšlenek by jste se mohli dozvědět něco co jste vědět nechtěli a nebo nepotřebovali. Je důležité vědět že když to použijete neopatrně a nebudete se soustředit na danou osobu mohli by jste slyšet myšlenky všech okolo a věřte mi že kvůli tomu nejeden kouzelník skončil u svatého munga." Řekla paní ředitelka s vážnou tváří. "Jste ochotni se učit nitrozpyt?" Zeptala se paní ředitelka. Všichni jsme přikývli. "Dobrá hodiny budete mít každou středu." Řekla ředitelka "ale paní ředitelko , za dva týdny ve středu je úplněk." Řekla jsem nesouhlasně a lehce vyděšeně. "Nebojte slečno Malfoyová v ten den si vezmu jen slečnu Weasleyovou. Můžete jít zbytek dne máte volno a vám slečno Malfoyová a pane Lupine doporučuji projít si zapovězený les a navštívit tajnou chodbu pod vrbou mlátičkou " řekla ještě na závěr paní ředitelka. "Na to že jsou v prvním ročníku jsou celkem vyspělí" slyším ještě obraz Roweny z Havraspáru. "To ano to tedy jsou" odvětila paní ředitelka potom se zaklapl chrlič tak už jsme nic neslyšeli. Rose se s námi rozloučila že zbytek volná prospí a my jsme se rozešli do zapovězeného lesa. Potřebovala jsem se na chvíli proměnit a provětrat tu pumu ve mě. A tak jsme šli vedle sebe. Jedenáctiletý chlapec s modrými vlasy a vedle něj černá puma. Našli jsme vysoký strom. Listí mezi kterým procházely paprsky slunce mělo limetkovou barvu a hnědá kůra byla popraskaná sedli jsme si pod něj a já se proměnila zpět do člověčí podoby. Jen tak jsme tam seděli na mechu pod stromem a povídali si. Teddy si lehnul a dál si hlavu na moje nohy. Zasmála jsem se. Takhle jsme si sedávali i když nám byli čtyři. Vždycky jsem si hrála s jeho tyrkysovými vlasy. "Teddy?'' zeptala jsem se po tom co jsem přestala vzpomínat "Ano Christy?" Podíval se na mě těma krásnýma očima "proč jste se vlastně po mích čtvrtých narozeninách odstěhovaly? " Zeptala jsem se se smutkem v očích. Mrzelo mě že mi na tak dlouhou dobu zmizel ze života. "No víš moje rodiče zabili ve válce nikdo ti to nechtěl říct a mě to taky dlouho tajili a potom mě dali do péče k Potterovím a ti nemají moc dobré vztahy se strejdou Dracem" dořekl a začali mu téct slzy když si vzpomněl na smrt svých rodičů. Objala jsem ho. Proč zrovna on? To nemá v životě utrpení dost.? " Vlčku ššš to jsem netušila a je mi to líto Tetu Doru jsem měla ráda a strejda Remus byl taky super. Vlčku podívej se na mě" řekla jsem a vzala mu tvář do obou rukou. Setřela mu slzy a koukala mu do očí které nebyli tolik plné smíchu jako před chvilkou. "Teddy máš mě a já mám tebe a i kdyby zmizel celej svět budu to pro tebe rozumíš?" Zeptala jsem se. Přikývl a objal mě. Potřebuju ho a on potřebuje mě. Je to můj nejlepší přítel. Nenechám ho se trápit. Počkat..... teď mi to došlo. Měla jsem hlavu na jeho rameni a on na mém.... "takže ty bydlíš s Potterem jo?" Zasmála jsem se. "Jo ale s Jamesem se nemusíme. Je na mě moc arogantní ale jeho sestřička Lili je celkem milá a Albus taky. Zasmála jsem se pod stromem jsme seděli do večera.
Potom se už nic zajímavého nestalo
.........................................................................................................
Zdravím mé unikátní kouzelnické hůlky
9 kapitola je na světě
No nic uvidíme se u další kapitoly zatím pá