The blond boy

Kapitola 7

Tento díl byl psán s pomocí KatkaElizabeth.

-----

Sedla jsem si k notebooku. Skoukla jsem facebook. Najednou mi zavibrov mobil. Odemkla jsem ho a rozklikla meesenger. Zalapám po dechu. Vážně mi napsal?

Niall: Ahoj :)
Já: Ahoj :D
Niall: Ty jsi ta holka z lesa? :)
Já: Nejspíš ano :D proč? :)
Niall: Konečně jsem tě našel :3
Já: Ty jsi mě hledal? :)
Niall: A jak dlouho ! :)
Já: Proč? :P
Niall: Protože jsem musel, nemohl jsem žít s myšlenkou, že už tě nikdy neuvidím.

Z pohledu Mika

Domluvil jsem se s Mel, že půjdeme večer do kina, kde s ní mám samozřejmě jen dobré úmysly. :P

Z pohledu Melissy

Jdu s Mikem večer do kina. Jako vážně? Těším se, ale bojím se, že na mě něco zkusí. I když by to nebylo tak špatné. Ironie?
Vyzvedne mě asi v 7.

Z pohledu Stephanny

Mike mi řekl, že večer někam jde. Takže spolu zase nebudeme. Přijel za mnou a vůbec ho nevidím.
Když nad tím tak přemýšlím, tak mi Niall pořad vrtá hlavou. Mám mu napsat?
Jo, já mu napíšu.

Já: Ahoj :)
Niall: Ahoj :)
Já: Jak se máš? :)
Niall: Skvěle, protože si mi napsala :) a ty? :3
Já: Špatně :(
Niall: Jak bych ti mohl zvednout náladu? :(
Já: Nemohl by sis na mě najít čas? :)
Niall: Moc rád ;)

O 2 hodiny později

Máme se sejít s Niallem před kinem a já zase nestíhám, sakra! Mám tam být za 5 minut. Vůbec nevím, na co půjdeme. Niall už tam určitě čeká.

Když přibíhám ke kinu, vidím sladce usmívajícího se blonďáčka. Asi se rozteču ještě před kinem.
Vstoupili jsme do sálu a Niall mě chytl za ruku.
"Pojď." řekl sladce a přitom se pousmál.
Sedli jsme si na svá místa a po chvíli začaly reklamy. Pak začal film.
Bože, je to horor. Bezva. Mám ráda horory, ale nee ty extra hnusné a strašidelné.
"Aaaaa! " zakřičela nějaká holka při strašidelné scénce.
Ten hlas mi někoho připomínal.
Bože, vždyť ten hlas znám! To je Melissa!
Cukla jsem sebou při tomto zjištění.
"Co se děje?" zeptal se mě Niall.
"Jenom jsem se lekla." zalhala jsem mu. Přitulila jsem se k němu a položila mu ruku na stehno. Cítila jsem, jak se začal červenat.
Zbytek filmu jsem nevnímala a přemýšlela nad tím, co se stalo.
Musela tady být s Mikem. Jinak si to nedokážu představit.

Niall mě doprovodil domů. Při odchodu jsem mu dala pusu na líčko.
"Děkuju, že jsem s tebou mohla strávit večer." řekla jsem.
"Já děkuju, že jsi se mnou byla."
Usmála jsem se.
"Měj se."
"Ty taky."
Rozloučili jsme se a já šla domů. Vzápětí ihned do mého pokoje.
Zavřela jsem dveře a sjela po nich na zem.
Moc jsem si to dnes užila.
Z mého přemýšlení mě vyruší bouchnutí vchodových dveří a hlasitý smích dívky.
Mike a Melissa!

Slyším kroky na schodech blížící se do pokoje vedle mě. Takže do pokoje Mika.
Tak za 10 minut se ozývalo celým domem hlasité vzdychání. Přikryla jsem si hlavu polštářem. Tohle se sakra nedá poslouchat. Doufám, že to nevzbudí rodiče a Emily.
Ať si jdou šukat někam jinam !

Z pohledu Nialla

Byl jsem štěstím bez sebe, když mi napsala jestli půjdu ven, protože měla špatnou náladu, tak mě to potěšilo ještě víc.
Doufám, že jsem jí náladu trochu zvedl alespoň mou přítomností, protože jsem zvolil kino, horor. Asi to nebyl nejlepší nápad. Jsem idiot.

Jak jsem tak stál před kinem a ona stále nepřicházela, začínal jsem mít strach, že nepřijde.
Když jsem jí ale viděl přibíhat zpoza rohu na konci ulice, nemohl jsem se přestat usmívat.

Když jsme seděli v kině a sledovali film, vylekala se. Přitulila se ke mě, měli jsme sedačku pro dva takže nebyl problém, a položila mi ruku na stehno. okamžitě se mi postavil, začal jsem se červenat. Doufám, že to nepoznala. Šel jsem jí doprovodit domů. Mají krásný velký dům. Na rozloučenou mi dala pusu na líčko.

Další kapitolka je tu 🙌