Lying on the ground -DRARRY CZ-

Kapitola první

Draco Malfoy nikdy nebyl chlapec, který by trpěl hlady, či nedostatkem peněz nebo šactva. Jediné, co chlapci chybělo, byli přátelé.
Samozřejmě, jelikož jeho vysoce postavení rodiče mu pravidelně hledali kamarády, které mu posílali na hraní, úplně opuštěný nebyl. Většina chlapců se k němu pokoušela vetřít, aby byla s jeho rodinou za dobře a doufala v nějaké dary či podobné bláznoviny. Děvčata se k němu zase snažila dostat pro jeho vzhled. Draco byl opravdu pohledný chlapec. Ostře řezaný obličej, světlé, skoro až bílé vlasy, šedé oči a hubené tělo, to všechno vedlo k tomu, že zájem o něj opravdu byl... Jeho to ale upřímně nezajímalo. Dracu Malfoyovi bylo všechno jedno, protože byl prostě tak vychovaný. Byl namyšlený, povrchní a drzý, žádná hloubka v něm nebyla. Ale to se mělo brzy změnit.

Procházel se po temné chodbě rodinného sídla, svou černou hůlku otáčel mezi dlouhými, kostnatými prsty a jeho bosé nohy šlapaly po chladivé mramorové podlaze pod ním. Neubíral se touhle cestou náhodou, věděl, že rodiče sem chodí málokdy, protože chodba vede jen na obyčejný malinký balkónek, kterých měli po celém sídle spousty, proto jediná funkce této chodby byla ta, že když jeho otec řešil pracovní záležitosti, většinou bylo toto místo využito jako to poslední, které návštěvník v jejich sídle spatřil.
Dříve se rodiče snažili před Dracem podobné zvrácenosti skrývat, když jim ale ve svých třinácti letech oznámil, že už je to docela dlouho, co v jejich sídle někdo umřel, a že už se začíná obávat, jestli rodiče nekouše svědomí, došlo jim, že už to dále není potřeba.

Došel na konec chodby s mramorovou podlahou, kde celou stěnu zabíraly ohromné dveře z mahagonového dřeva. Ani se nenamáhal dotknout se kliky, jen mávl hůlkou a myslí mu blesklo zaklínadlo pro odemykání dveří. Dveře se rychle a lehce otevřely a jeho holá chodila ovál studený vítr, ještě studenější, než byla podlaha uvnitř. Draco by se býval mohl zachvět pod náhlým poryvem ledového vánku, ale on už byl zvyklý. Celý jeho život byl chladný a tmavý.
Vyšel na balkónek, zavřel za sebou dveře mávnutím hůlky a opřel se lokty o černé, kovové zábradlí. Zrovna vycházelo slunce.

Draci Malfoy byl skrz na skrz zlý chlapec.