Lying on the ground -DRARRY CZ-

kapitola osmá

Draco byl zrovna na cestě z poslední hodiny a mířil opět k jezeru, kde chtěl jen pozoroval klidnou vodní hladinu a prozkoušet si s vodou nějaká kouzla.
Když vyšel z dlážděné cesty a pod botami mu zakřupala tráva, podíval se na nebe. Byl podzim, tráva vadla a krajina se připravovala na blízký příchod zimy. Jestli Dracu bylo v nějakém období lépe, rozhodně v zimě.

Dorazil na své místo, už si sundaval brašnu z ramene, když tu se zarazil. Nebyl tam sám. O strom se opírala dívka a v ruce měla knížku. Byla to ta dívka, která si k němu přisedla do kupé. Harryho sestra.
Zvedla hlavu a usmála se.
"Potřebuješ něco?", zeptala se klidně a její hlas zněl mile a vstřícně.
"Nevěděl jsem, že už tu někdo sedí.", odsekl příkře Draco a otočil se k odchodu.
"Stejně už musím jít.", slyšel, jak šustil její hábit, když se zvedala ze země. Poté kolem něj beze slova prošla a šla po pěšině do hradu.
Draco chvíli jenom stál a koukal za ní. Byla to pohledná dívka, to ano. A taky byla opravdu zvláštní.
Zavrtěl hlavou a sedl si na své místo pod stromem. Vytáhl z kapsy hábitu hůlku a namířil jí na vodní hladinu, když tu před něj najednou něco spadlo. Podíval se pod sebe.
Vedle nohy ležel květ nějaké květiny. Vzal ho do ruky a on se v tu ránu proměnil v papírek, na kterém byl napsaný nějaký vzkaz.

"Popravdě tě tu často vidím a říkala jsem si, čím tě to místo může fascinovat. Tak jsem to chtěla vyzkoušet. A možná jsem tě chtěla znovu slyšet promluvit, ale moc na to nesázej, Draco Malfoyi."

Poprvé, za celou tu dobu, kam až jeho paměť sahá, se Draco upřímně usmál.