Vzbudil se ve své vlastní posteli. Nepamatoval si jak, nevěděl proč, ale najednou byla neděle ráno a on byl zachumlaný pod peřinou barvy snad ještě sněhovější, než jaké byly jeho vlasy.
Promnul si oči a posadil se na posteli. Události včerejšího večera jako kdyby se spolu s noční výpravou do komnaty nejvyšší potřeby rozhodly předstírat, že jsou snad pouhým snem, ovšem Draco tomu nevěřil. On sny neměl. A rozhodně by se mu nezdálo něco... takového.
Vstal, oblékl se a a než vyšel ze dveří, naposledy se ještě ohlédl na svou neustlanou postel.
Vešel na snídani do oné nejslavnější místnosti slavných Bradavic, kde se snažil trávit čas co nejméně. Nebavilo ho pozorovat obličeje těch ubožáčků, kteří si přátelstvím chtěli získat přízeň jeho rodiny, ani těch nebohých dívek, které se tak marně snažily zakrýt jejich okouzlení.
Jeho oči téměř okamžitě vyhledaly nebelvírský stůl a konkrétně ony neposedné havraní vlasy, které trčely kvůli výšce chlapce nad všechny ostatní a jeho oči, schované za skly brýlí, byli upřené pohledem právě na Draca.
Ani jeden z nich pohledem neuhnul. Zkrátka nehybně čekali, co se bude dít. Chvíli se skutečně nedělo nic, ale potom Malfoyovi zastínil výhled čísi obličej.
"Ahoj Draco.", pozdravila Judy a nejistě se usmála. V tom Dracovi v hlavě svitlo, co udělá.
Sklopil pohled k jejím očím, usmál se jedním koutkem úst a hlasem, o kterém věděl, že nad ním dívky v noci přemýšlí, řekl: "Ahoj Judy."
ČTEŠ
Lying on the ground -DRARRY CZ-
FanficDraco Malfoy nikdy nebyl chlapec, který by trpěl hlady, či nedostatkem peněz nebo šactva. Jediné, co chlapci chybělo, byli přátelé. Samozřejmě, jelikož jeho vysoce postavení rodiče mu pravidelně hledali kamarády, které mu posílali na hraní, úplně o...
