Její deník

#6

Pohled Betty

Když jsem se domů vrátila, byl večer.

V domě bylo hrobové ticho. A i když tu byla tma, mohla jsem vidět, že na zemi jsou střepy.

Zkusila jsem rozsvítí, ale světlo nefungovalo.

,,Rose''

Zavolala jsem, ale nic.

,,Jsi v pořádku, nestalo se ti nic?.''

Zarvala jsem do temnoty, ale nic.

Najednou jsem uslyšela nějaké pohyby a po celém mém těle mi naskočila husí kůže.

,,Ro..''

Bylo poslední co jsem ze sebe dokázala vydat, dokud jsem neucítila ohromnou bolest a pak tmu, ještě větší tmu než byla před tím.

Pohled Rose

Má pomalá avšak bolestivá pomsta se blíží.

Zasmála jsem se.

Poté co jsem ji vzala pánvičkou po hlavě se mi ulevilo.

Musela jsem jí už utišit, protože její hlas a to, jak vyslovuje mě jméno se mnou dělalo věci, které se mi nelíbili.

Vzala jsem ji za vlasy a táhla ji po schodech na půdu. Na místo, kam když se někdo jednou dostane, tak není cesty zpět.

Natáhla jsem provazy ze zdi a obmotala ji je kolem podpaží a ramen, aby mi ze stropu hezky vysela.

Poté jsem její hlavu lehce lanem ke stropu privadala, aby ji nepadala, ale tak aby se i neuškrtila, prozatím.

Takže mi tu zde takhle hezvy visela. Kolena však měla na zemi, takže prakticky klečela.

Pro jistotu jsem ji ty nohy vzadu ještě svazala a ruce taky.

Nachystala jsem si různé nože a další pomůcky na pomstu.

A už jen čekala, až se probudí.

Po delší době je tu další díl, omlouvám se že tak dlouho nevycházelo nic, ale teď slibuji, že jestli bude zájem, tak bych knihu mohla ještě toto léto dokončit a každý den můžete počítat s novým dílem a možná i s více díly kvůli dlouhodobé neaktivitě :)