,,Bude se mi stýskat" říkám vždy, když se loučím na delší dobu. A dneska odjíždím na 10 dní za Prahu. Mám tam chatku, ve které dříve bydleli mé prarodiče, už ale nejsou v živých.
Jedu tam, protože jsou za prvé prázdniny a za druhé musím chatku dát do pořádku, jelikož tam dávno nikdo nebyl.
Jediné, na co se těším je to, že konečně budu o samotě. Nevím ale kde se ta chatka přesně nachází, takže mě tam dneska odveze táta.
,,Už tam skoro budem." Oznámí mi táta a já si sundám sluchátka z uší. Najednou táta odbočí z dálnice do nějaké uličky a jsme v lese. Mám ráda přírodu a hlavně záhadné temné lesy i ten čerstvý vzduch. Koukám se z okna na tu krásnou přírodu až najednou.. stop! co to bylo? Ohlédnu se dozadu doufajíc, že zahlédnu tu temnou postavu, ale už nic nevidím. Asi se mi to jen zdálo. Mohlo to být nějaké zvíře, nebo prostě člověk, který má taky rád přírodu.
Táta zabrzdí a já pohlédnu na tu skromnou a zarostlou chatku. Práce bude dost. Ale za 10 dní se to dá stihnout.
Rozloučím se s tátou a táhnu kufr dovnitř. Před chatkou se zastavím s divným pocitem, je to celkem strašidelné místo. ,,Nevadí." Já taková místa ráda. Pokračuji v chůzi až ke dveřím a zatáhnu za kliku.
ČTEŠ
Auto, které mě přejelo
Mystery / ThrillerUž podle názvu je jasný konec, ale i po smrti příběh nekončí. Já, které je 18 let, tmavé hnědé vlasy a hnědé oči, štíhlá postava, se snažím najít toho, kdo způsobil mou smrt. Zároveň se dozvím, že někteří mí přatelé vlastně přáteli nebyli.
