9.

138 14 1
                                    

Policie křičí.
,,Ruce vzhůru!"
,,Odhoďte zbraň!"
A koukají přímo na vchod. Otočím se a ve dveřích vidím svou kamarádku. Má par kapek na obličeji. Kapek krve.
Zvedne své ruce a odhodí zbraň na rozkaz policistů a kouká dolů. Podle mě i pláče.
Přiblížím se k ní. Ale najednou se usměje a šeptem řekne
,,To bylo za tebe. Pomstila jsem se. Mám tě ráda. Sbohem."
Pak jí policisté zatkli a posadili do policajtského auta. Zavřeli zadní dvířka.
Právě odjížděli a při otáčení autem přejeli ten mobil, co spadl mé kamarádce a mně se všechno začalo zdát jako v mlze.
Najednou jsem začala mizet a přicházela bílá prázdnota. Všechny mé myšlenky zmizí za pár sekund a má existence rovněž.
Mé tělo zahrabají někde na hřbitově a bude s postupem času hnít. A má kamarádka? Ta bude odsouzená na pár let ve vězení.

Auto, které mě přejeloKde žijí příběhy. Začni objevovat