The Vamps - Who I am?

9.)Vyprávění

22.12. 10:02

Slyším kroky a zaklepání na dveře. Radši jsem poslala textovku, aby mě někdo skrz dveře neslyšel. Odemykám, až když mě za dveřmi někdo tiše osloví. Pak se odsunu ode dveří. Dovnitř vchází jen Tristan. Tiše za sebou zavře. Je to dvacet minut, co jsem jim psala. Když se podívá na mě a vidí že mám na rukou krev, zbledne a sklouzne mu ze rtů moje jméno.

,,Jsem v pořádku," zamumlám a otřu si ruce o bundu, když vidím jak na mě zírá. ,,Zakopla jsem na schodech."

,,Když jsi utíkala kvůli mě," dodává šeptem a udělá dva kroky ke mě a pak padne na zem vedle mě.

,,Nebylo to kvůli tomu," zvedám k němu hlavu. Nedokážu vyslovit, že to nebylo kvůli tomu že se mnou vysklil auto. ,,Na něco jsem si vzpomněla, Tristane. Na to auto. Byla to tmavá dodávka. Ten kdo jí řídil mě viděl. Vím to."

,,A na poznávací značku si nevzpomeneš?" ptá se opatrně.

Jen vrtím hlavou a cítím jak mi znovu tečou po tváři slzy. Tristan nezaváhá ani vteřinu, přitáhne si mě k sobě na klín a objímá mě. Vnímám, že moje odřené koleno mu špiní rifle krví

,,Kde jsou kluci?" zeptám se slabě.

,,James odešel potom co jsi utekla. Střelil po mě odsuzujícím pohledem, pronesl uštěpačnou poznámku, nasadil si kapucu a byl pryč. Teď ho asi chvíli neuvidíme, i když ho Connor šel hledat. A Brad někde pravděpodobně vykrádá automat," mumlá mi do vlasů a já se musím tiše zasmát představě Brada kopajícího do skla automatu.

,,Proč se s Jamesem všichni hádáte?" ptám se potichu.

,,To je na dlouho," snaží se mě odbýt.

,,Je času dost," pobídnu ho k vysvětlení.

,,Když jsme dorazili do LA, mě se zalíbila jedna holka. Hrála ve filmu o studio vedle. Zamiloval jsem si jí, ale ona jela na drogách. A dlužila spoustu peněz v jednom baru v Los Angeles. Začal jsem tam pracovat po nocích, abych to splatil. Protože když jsem se zeptal kluků, jestli to můžu splatit z peněz kapely, odmítli. Když jsem tam trávil osm hodin na baru, potají mi podstrkovali nějakou drogu. Do pití, do jídla. Nevěděl jsem o tom - což mi James nevěří. Když jsem dluh splatil, byl jsem závislej na drogách. V tu dobu jsem se s tou holkou pohádal a ona odjela. Už jsem jí nikdy neviděl. Říkávala jsi jí ,,Angeleská coura". Už vím, že jsi měla pravdu. Ale musel jsem tam pracovat dál už jenom za ty drogy. A kluci poznali, že něco není v pořádku. Zavolali poldy a ti ten bar zrušili a testovali personál. Ale udělali to přes den, když jsem byl na natáčení. A vzhledem k tomu, že jsem tam pracoval načerno - a taky bez platu, nikdo mě nehledal. Když jsem zjistil, že bar zrušili a polovinu personálu zavřeli za prodej drog, musel jsem to klukům říct. James se jako první bez rozmyšlení vypravil po pochybných barech, nabaloval dealrky, kradl. Dělal co mohl, aby něco sehnal. Jen Connor se mě snažil z tý závislosti dostat. James mi sháněl drogy. Nevím, co si tehdy myslel, ale během svojí snahy do toho dostal taky. Bylo to v den premiéry. Nepřišel. Našel jsem ho během promítání v komoře na košťata v kině. Svěřil se mi a já věděl, že je to moje vina. Dal jsem mu všechno co my zbylo. A sám jsem se v tu dobu zbavil závislosti, protože jsem neměl odvahu to tobě a Bradovi říct. Pak  najednou James zmizel. Snažili jsme se ho najít, ale když jsme ho našli, utekl před námi. Před námi třemi. Před tebou ne. Než pak nasedl na letadlo a vrátil se do San Diega. V tu chvíli se z toho zhroutil Connor. A našel to, co James nevzal s sebou. A spadl do toho taky. Bradlay mu pak začal drogy kupovat. Nedokázal to splácet, ale snažil se to řešit všelijak. Pak tě unesli. Našel tě a zastřelil toho chlapa v pervitinovým skladu. A jednu holku co u toho skladu hlídala. Měl výčitky tak strašný, že jsi ho jednou našla na střeše na kraji jak zírá dolů a klepou se mu ruce. Zachovala ses úžasně. Postavila ses vedle něj, chytila si ho za ruku a řekla, že bez tebe nikam nejde, ani do nebe, ani do pekla. Neskočil. Protože by tě stáhnul s sebou. Tak týden na to Connor neměl drogy. Brad po něm chtěl, ať si odvykne jako já, ale Connor mu jen řekl, že jestli nedostane další dávku, podřízne se. Že to nezvládne. A tak šel za svým dealerem. Nemůžu ti říct co se stalo. Nebylo by to vůči němu fér. Odjela jsi a James se vrátil. Byl v pořádku. Začalo se natáčet Devils. A on se zabouchnul do Angeleský coury. Pět dní nato jsem se opil. Viděl jsem je jak spolu mluvili v jejím apartmánu - nepamatuju jak jsem se dostal dovnitř. Chtěla po něm, aby jí sehnal drogy. Vzal jsem kuchyňskej nůž a -" poprvé se ve svém vyprávění zastaví. Došlo mi co se stalo. ,,James mě od té chvíle nenáviděl. A nenáviděl sebe, že nic neudělal. Ale pak to pochopil. Tvoje nehoda ho donutila to pochopit. Časem zjistil, co ta holka byla zač - ale ať byla sebevětší děvka, nezasloužila si to. Lituju toho víc než čehokoli v životě." Teď jsem pro změnu objímala já jeho.
,,Děkuju," šeptám. ,,Díky, že si mi to vyprávěl." Nevyčítám mu, že mi neřekl co se stalo s Bradem.

 Dovnitř vklouzl Brad s náručí plnou tyčinek a flašek od vody. Na zádech měl můj i svůj batoh. Hodil věci na zem a podíval se na moje koleno. Ignoroval fakt, že se válím po Tristanovi a asi to připisoval šoku s toho, že mě někdo prohodil sklem auta. ,,Co máš s kolenem?" zeptal se trochu znepokojeně.

,,Upadla jsem na schodech," řeknu ochraptěle. ,,A rozbila si koleno jako malá holka."

,,Ošetřím ti to," šeptl. A klekl si k nám. Nechtěl, aby mě Tristan pustil, nebo abych se pustila já jeho. Jen ze svého batohu vytáhl kysličník a obvaz. ,,Jen mi jednu neflákni za to, že peroxid vodíku štípe."