As long as you love me

Díl 4. - Domluva

Pohled Marka: 

     Za dva dny začíná konečně škola. Nemůžu se dočkat, až budu chodit celej rok na stejnou školu jako Terka. Počkat. Já s ní mám jít dneska ven. Ale já nemůžu. Musím ji napsat. Sedám za počítač, zapínám Facebook a píšu ji.

M: Ahoj Terko, vím, že jsme dneska měli jít ven. Moc se omlouvám, ale já vážně nemůžu jít. :((

T: Aha.. Tak jestli máš něco tak to nevadí :) Nevíš alespoň, co bych měla podniknout? Když už nepůjdu s tebou ven? :O :( 

M: Třeba si zajdi ven :)

Mezitím mi cinkne další zpráva. Tentokrát od Jirky. Máme dneska natočit video. Jenomže já nemám čas! Počkat. Jsem génius.

J: Čau Márwíku, prosím tě, už jsem ve vlaku. V kolik chceš točit to video? 

M: Hele Jirko, promiň, ale já dneska nemám čas. Rád bych něco natočil, ale nemám čas. Ale když už sem jedeš, tak nechtěl by si zajít ven s jednou mojí kamarádkou? Dneska jsem jí slíbil, že půjdeme ven. Tak by šla alespoň s tebou :)) Jirko, vím, že jsi hodná duše :)

J: Tak když už tam jedu tak klidně :)) Bude mi potěšením :))

M: Díky Jiříku, jsi bezva!

     Jo. Terka půjde s Jirkou, a já budu mít jistotu, že je v pořádku. Jirka mě nezklame. Další zpráva. Od Terky.

T: Ale já nemám s kým :((

M: Zařídil jsem ti to s mým kamarádem Jirkou, neboj, nemáš se čeho bát :) Budeš v dobrých rukou :) 

T: Tak děkuji :)) Budu se těšit :) Pak napiš v kolik a kde :)) Ahoj :)

M: Ahoj :))

Slyším zvonek. To je Jirka. ,,Čau kámo!" křičí když odemykám dveře. ,,Čau Jirko." ,,Tak ja asi hned vyrazím, co ty na to?" ,,Hele, počkej Jirko. Potřebuji ti něco říct, aby jsi to nepokazil. Já Terce neřekl, že jsem Youtuber. Nesleduje československou YouTube scénu, takže nezná ani tebe. Prosím, neříkej jí to. Ale pokud už jí to budeš chtít říct, tak raději nějak mírně." ,,Co kdyby se ptala, proč si ji to neřekl?" ,,Důvod je jasný. Mám jí rád a chci ji, mám jí rád takovou, jaká je. A proto chci, aby i ona chtěla mne takového, jaký jsem. Ne jako Youtubera. Prosím, nepokaz to Jirko, věřím ti." ,,Neboj Marku, domluva je domluva, vysvětlím jí to." ,,Díky Jirko," jsem rád, že to chápe a doufám, že i Terka to pochopí. 

Pohled Terky: 

     Ven s markovým kamarádem? Nevadí. Alespoň tu nebudu tvrdnout se spolužáky. Jsem připravená vyrazit ven. Jdu do parku, kde máme sraz. Marek mi ani neřekl, jak vypadá a jak se vlastně jmenuje. ,,Ahoj, ty musíš být Terka!" Ozve se nějaký hlas za mnou. Rychle se otočím. To musí být on. ,,Ahoj, jo jsem to já. Marek mi nestihl říci tvoje jméno, jak se jmenuješ?" ,,Jirka, jméno mé." Trošku zavtipkuje a já se směji. ,,Tak co, kam vyrazíme?" Jirka ze zeptá, a já vůbec nevím kam. Pořád si to tady nepamatuji. ,,Hele, kousek odtud má můj kamarád dům. On teď není doma a já mám klíče. Kdysi jsem tady bydlel s ním. Pak jsem se odstěhoval." Jirka nabídne a já vřele souhlasím. Stejně není venku moc teplo, tak mi alespoň bude trochu tepleji. ,,Nechal tady i nějaký jídlo, to je super. Co si dáš k pití Terko?" ,,Podle toho, co tam máš." ,,Má tady kofolu, vodu, kafe, no moc tady toho nenechal," ,,Vezmu si tu kofolu, jestli smím prosit." ,,Jedna kofola pro dámu," ,,Děkuji pane," žertovně mu odpovím. Usadíme se na gauč a pustíme si nějaké filmy. 

Pohled Jirky: 

     Mám to ale štěstí, že tady kamarád není a mám klíče. ,,Jirko, mohla bych poprosit ještě o trochu kofoly?" ,,Jasně madam, hned to bude," Jako správný gentleman jí jdu pro další kofolu. Vytáhnu láhev s pitím, naliju to do půlky skleničky. Do zbytku dám rum. Snad to nepozná. Přeci jenom, chci ji opít. O nic jiného mi přece nejde. Ještě tak pět skleniček a bude to super. ,,Tady máš," podám ji skleničku. ,,Děkuji," koukáme na film a Terka má vypito. Už ani nečekám, kdy se zeptá na další skleničku, automaticky se zvedám a jdu pro další. Tentokrát trochu víc rumíku. Udivujeme mne, že nepoznala jinou chuť. Ale tak je to vlastně dobře. ,,Další," řeknu a podám ji další skleničku. ,,Děkuji ti moc, to už bude určitě stačit." Uvidíme. Zhruba po hodině vidím, že to působí. Terka je opilá. Super. Konečně můžu udělat to, co jsem chtěl udělat celou dobu. 

Pohled Terky: 

     Co to se mnou sakra je? Je mi nějak divně. ,,Hele, nepůjdeme nahoru? Chci natočit jedno video, chci ho potom poslat Markovi. Chci si zahrát na Youtubera. Prosím." Najednou se Jirka zeptá, a já nevím co říct. Moje podvědomí mi říká, ať zůstanu dole, ať nikam nechodím, ale stejně nakonec souhlasím. ,,Jasný, proč ne." Dojdeme do ložnice. Jirka postaví kameru na stativ. Nevím, kde ty věci sebral. Jirka zapne kameru a říká. ,,Ahojdááá, já jsem Jirka a dneska jsem tady společně s Terkou!" jeho začátek se mi líbí. ,,Ahoj všichni," odpovím. ,,Dneska si zahrajeme hru, která se jmenuje Udělej, co tě napadne!" Co to? Ale jo, je to super nápad, tak proč ne. ,,Tak a jdeme na to!" řeknu, ať nejsem úplně tichá. Děláme velké blbosti. Ale najednou..Najednou mne Jirka shodí na postel, ruce mi rozloží a chytne mě silně za zápěstí. ,,Au, Jirko, to už trochu bolí, neukončíme to video?" Nejistě se zeptám. ,,Copak kočičko? Nelíbí se ti to?",,Ne nelíbí!" vykřiknu, ale nemám se jak bránit. Ruce mám stále chycené. Začíná mě líbat. Snažím se mu nějak vyprostit, ale nejde to. Já si to ale nenechám líbit a křičím. ,,Jirko, nech toho! Sakra vypadni!" ,,Kočičko, tohle sis zavinila sama," poslední věc co od něho slyším a už jenom vidím, jak letí jeho ruka naproti mému obličeji. 

*****

Tak jo, 4. díl :) Snad chápete, že zmíněný Jirka je Jirka Král :) Nemá ho to pohoršovat, ale nějak se mi hodil na tuhle roli :D Omlouvám se když tak všem jeho fanouškům :( :D Jak myslíte, že to dopadne? Dobře, nebo špatně? Dojde k něčemu? 

Pac a Pusu, Vaše Terezka :)