As long as you love me

Díl 2. - Stáž

    Děti, vytáhněte si svoje bloky a tužky, napíšete si, co vše jste cestou krásného viděli" Žertovně pronesl pan učitel. ,,Pane učiteli, nejsme děti! A co tak krásného jsme už viděli? Vždyť jsme ve vlaku teprve 10 minut." Zeptala jsem se. Najednou někdo zakřičí na pana učitele. ,,No, já už něco krásného viděl pane učiteli! Koukněte na naší Terku, no není rajcovní?" Kdo jiný než Pavel. Dělá si srandu ze všech. ,,Haha Pavle, moc vtipný. Je to tak vtipný, až se nesměju" Odpovím mu. ,,Tak se sklidíme Pavlíku, jo? Jdi si pěkně sednout a nech Terku na pokoji." Pan učitel se musel do všeho plést. ,,Teri, nic si z toho nedělej. Asi v Pavlovi zůstalo něco ze včerejška." Péťa umí vždycky povzbudit.

Nevím, jak je to možné, ale cesta uběhla celkem rychle. Asi jsem půlku cesty prospala. Konečně. Česko. Znojmo. Pomalu vystupujeme z vlaku. Dorazili jsme ke škole. Oproti naší škole bylo tohle království. Trochu vystrašená jdu se svou třídou do budovy. Jejich ředitel je celkem příjemnej. Ukázal nám, kde za týden nastoupíme. vypadalo to úžasně. Na škole nikdo nebyl, jelikož jsme přišli okolo čtyř hodin, a navíc nastupují všichni stejně jako my. Za týden. Škola ještě opravuje okna. ,,Páni, máte to tady úžasný!" vyhrkne ze sebe Péťa. ,,Vážně, máte to tady nádherné," doplním její myšlenku. Poté, co pan ředitel odejde a my jsme ubytovaní, sezve Klára všechny do klubovny. ,,Lidi, jelikož máme týden, než se začneme zase šprtat, co to tady poznat?" Zeptá se Klára. ,,Jo, jasný, slyšel jsem, že tady mají nějakou Rotundu sv. Kateřiny, co se jít podívat tam?" Řekne Kuba. ,,Hele, Kubíčku, vím, že ty jseš takovej slušnej kluk, ale já myslela něco trochu jinýho. Navíc chci, aby šly jenom holky." Odpověděla mu Klára. Nemám ji ráda. Je na všechny zlá a nepřející. ,,Kousek odtud je jeden bar. Zajdeme tam a něco si objednáme." Klára měla vážně debilní nápady. ,,Kláro, Nemáme 18, neprodají nám to. A nechci tam jít." ,,Petro, ty jsi ale hloupá. Co Zuzka? Ta už 18 má. Ta nám to koupí. A půjdeš. Všechny holky!" Chudák Péťa. Taky nechci jít.

Večer

,,Tak co holky, užíváte? Je to tu super, ne? Zkuste tady 42. Je dost dobrá," Od Kláry to znělo spíš jako rozkaz. No super. Zrovna přišli do baru kluci. Počkat. To ale nejsou naši kluci. To musejí být kluci odtud. ,,Kláro, slez z toho stolu! Barmanka na tebe kouká jak na idiota. Koukej, přišli nějací kluci," Navrhne ji Simona. Simona. Nejlepší kamarádka Kláry. Stejná krev. Jsou jako dvojčata. ,,Hele, Simi, co takhle jít za něma? Holky, pojďte! Půjdeme nějaké sbalit." Klára zase zavelela. Všechny holky se šly bavit, jenom Já, Péťa a Lucka jsme zůstaly u našeho stolu. Viděla jsem, jak se Klára se Simonou lepí na ty kluky. ,,Terko, kam to pořád tak koukáš?" Péťa se ze mě zeptá v tu nejméně vhodnou chvíli. ,,No, Péťo, vidíš toho kluka? Je hezkej. Moc hezkej. Jenomže mi leze krkem to, jak se po něm sápe Simona. Vidíš ji?" Řeknu hořce. ,,Ale ale, kdopak se nám tady zamiloval?" Šibalsky mě začne Petra škádlit. ,,No já určitě ne Petro!" Ano, já. Já se nejspíš zamilovala. v duchu si říkám, jak by to bylo krásný být s ním. ,,Teri? Víš, že se červenáš? Ty ses zamilovala!" ,,No a co! Může se to stát každému!" Byla jsem úplně mimo, pořád jsem se přihlouple smála a červenala se. ,,Terko, je to super. Kdyby měl o tebe zájem, měla by si kluka. Tolik bych ti ho přála. Ale jenom jedna věc mi nesedí." ,,Jaká?" ,,Ty jsi nikdy nevěřila na lásku na první pohled." Petra mě donutila se zamyslet nad touhle věcí. Nemůžu být zamilovaná. Láska na první pohled? Vždyť to je hloupost! ,,Hele Peťko, Lucko, já půjdu. Stejně se tu moc nebavím." Obejmu obě holky, které mne pozdraví. Jdu ke skupince kluků a našich holek, abych se s němi rozloučila. ,,Ahoj holky, já už půjdu. Moc mě to tady nebaví. Půjdu se projít." Řekla jsem jim, ale nebyla by to naše Simonka, aby si do ničeho nerýpla. ,,Jseš taková kráva, koukej jak sexy kluci tady jsou, a ty odcházíš. Nevadí, víc kluků pro nás!" Začala se smát a zbytek holek s ní. ,,Haha, vtipné," Dodala jsem. Naposled jsem se otočila, abych se koukla na holky.

Pohled Terky:

Co myslíte, že dělá naše Simonka právě teď? No jasně že se plazí po tom krásném klukovi. No nic, odcházím. Venku je celkem zima a já nevím, kam jít. Neznám to tady. ,,Počkej!" Slyším klučičí hlas. Kdo to jen může být? křičí na mne? Otočím se. Je to ten krásnej kluk. Proč volá na mne? ,,Ahoj" řekne. ,,A-A-Ahoj" zakoktám nervozitou. ,,Můžu se prosím zeptat, kdo jsi?" Nejasně se zeptám, ať alespoň vím, jak mu říkat. ,,Ty nevíš kdo jsem?" ,,Ne, nevím, jinak bych se neptala" ,,Ani ti nikoho nepřipomínám?" ,,Vůbec, promiň." ,,Aha. No nic, Těší mne, jsem Marek." ,,Já Terka." podali jsme si ruce. ,,Kampak máš namířeno?" ,,Nevím, neznám to tady." ,,Tak to mi dovol, abych ti nabídl krásnou procházku po tomto velmi krásném městě Znojmu." Pousmál se na mně a já přikývla. ,,Terezko, co mi o sobě řekneš? Ehm, promiň, nevadí, když ti říkám Terezko?" Nevadí! Říkej mi jak chceš! Byla jsem jak v sedmým nebi. ,,Klidně mi tak říkej, jinak nic zajímavého, co ty? " ,,Ale, to samý. Jsem zajímavý asi jako ten šnek před námi." Oba jsme se začali hlasitě smát. ,,Koukáš na YouTube?" Najednou padla otázka, kterou jsem vůbec nečekala. ,,Jo, ale jen málo. Ale vůbec nesleduji československou YouTube scénu. Spíš tu zahraniční tvorbu."

Pohled Marka:

Ach bože. Co to ta holka dělá? Proč po mně leze? Nechci být zlý. Počkat. Co ta pěkná holka? Proč není s něma? ,,Ehm, s dovolením?" Opatrně řeknu. ,,Říkej mi Simonko" ,,Dobře, jsem Marek," bojím se jí. Počkat, ta holka jde sem. ,,Ahoj holky, já už půjdu. Moc mě to tady nebaví. Půjdu se projít."  ,,Jseš taková kráva, koukej jak sexy kluci tady jsou, a ty odcházíš. Nevadí, víc kluků pro nás!" Proč to Simona dělá? Nechci, ať odchází, chci být s ní. Běžím za ní ven. Vidím, jak stojí ve tmě a neví, kam jít. ,,Počkej!" Zakřičím na ní, ať má šanci mne slyšet. Doběhl jsem a nejistě pozdravím. ,,Ahoj" ,,A-A-Ahoj, můžu se prosím zeptat, kdo jsi?" Ona neví kdo jsem? Ona neví, že jsem MarweX? ,,Ty nevíš kdo jsem?" ,,Ne, nevím, jinak bych se neptala" ,,Ani ti nikoho nepřipomínám?" ,,Vůbec, promiň." Nechci si to u ni nějak ze začátku hned pokazit, takže ji neřeknu o MarweXovi. Prostě budu jenom Marek. ,,Aha. No nic, Těší mne, jsem Marek." ,,Já Terka." Terka? Krásné jméno. Jelikož jsem tak trochu tušil, že neví kam jít, zeptal jsem se ,,Kampak máš namířeno?" Odpověď byla uplně stejná jak jsem si myslel. ,,Nevím, neznám to tady."   ,,Tak to mi dovol, abych ti nabídl krásnou procházku po tomto velmi krásném městě Znojmu." Jsem to ale gentleman, co?  ,,Terezko, co mi o sobě řekneš? Ehm, promiň, nevadí, když ti říkám Terezko?" Do prdele já jsem idiot. Poser si to Marku, proč ne. ,,Klidně mi tak říkej, jinak nic zajímavého, co ty? " Dobrý, bere to s humorem. Počkat. Co já? Nesmím se prozradit. Chci aby me nebrala pro "slávu". ,,Ale, to samý. Jsem zajímavý asi jako ten šnek před námi." Snažil jsem se zavtipkovat a zabralo to. Oba jsme se smáli. Jelikož jsem chtěl zjistit, jestli zná Marwa, zeptal jsem se na YouTube. ,,Koukáš na YouTube?"  Hlavně nenápadně.  ,,Jo, ale jen málo. Ale vůbec nesleduji československou YouTube scénu. Spíš tu zahraniční tvorbu." Takže ani netušila, že nějaký MarweX existuje. Bingo.

*****

Druhý díl je na světě. Doufám, že se bude líbit i tento :) Za případné chyby ať už gramatické nebo stylistické se velice omlouvám. Při stylistických chybách bych byla ráda, kdyby jste mi o nich napsali :) Děkuji za vaše přečtení :) Brzy snad další díl :) 

Pac a Pusu, Vaše Terezka :)